Hlavní obsah
Matěj Široký Foto: Právo

KOMENTÁŘ: Roušky a zákaz vycházení – Matěj Široký

Je to už přes dva týdny, co v České republice platí omezení volného pohybu. Každý se musí na veřejnosti pohybovat s rouškou nebo aspoň se zahaleným obličejem. Ve Francii taktéž platí přísný zákaz vycházení. Možná ještě striktnější než v Česku, protože občan musí mít u sebe vytištěný formulář, kde musí být předem udán motiv opuštění bydliště. Pokud francouzský občan nemá tiskárnu, musí dokument napsat vlastní rukou.

Matěj Široký Foto: Právo
KOMENTÁŘ: Roušky a zákaz vycházení – Matěj Široký

Další podstatný rozdíl je v nošení masek. Ve Francii média a přední autority dlouho tvrdily, že je zbytečné. Dnes pomalu mění názor pod tlakem francouzských lékařů.

Důvod pro Francii je spíš prozaický. Jako všechny země, ani Francie nemá dostatek respirátorů. Ve Francii se očekává, že problém s chybějícími rouškami a respirátory vyřeší stát. Statní orgány by měly doručit masku pro každého, pokud požadují jejich nošení. Pravdou však je, že Francie nemá ani dostatek roušek pro zdravotnický personál nebo policii. Policejní odbory proto vyzvaly řadové policisty, aby přestali dohlížet na dodržování zákazu vycházení, dokud nebudou sami řádně vybaveni maskami.

Francouzská vláda se rozhodla objednat obrovskou zakázku v Číně, kde si objednala miliardu masek. Ministr zdravotnictví také připomněl neschopnost Francie být v tomto ohledu soběstačná. Francie je schopna nyní vyrobit 8 milionů masek týdně, aktuálně jich však potřebuje 40 milionů týdně. Pokud by chtěla vybavit i svoje občany, objednávka na miliardu masek se zdá přiměřená.

Zde se ukazuje na velký rozdíl mezi francouzskou, ale snad i západní mentalitou, a východními zeměmi, kde si ještě většina pamatuje totalitu. První rozdíl je solidarita a rozhodnutí nespoléhat se na stát. Je potřeba skutečně ocenit všechny dobrovolníky, kdo přiložili ruku k dílu, oprášili šicí stroje a rozstříhali prostěradla nebo jiné neužitečné textilie. Roušky šijí nejen pro sebe, ale i známé nebo úplně cizí lidi, a to zadarmo anebo za drobnou úplatu. Ve Francii nic podobného nečekejte, tam šít umí jen profesionálové. Normální občané tak musí spoléhat na státem kontrolované dodávky.

Druhý rozdíl je v samotném respektování zákazu. Česká republika sice zvedla tresty a pokuty za porušení neustále se měnících podmínek nouzového stavu, ale policie prozatím nezaznamenala systematické, hromadné a úmyslné porušování. Jistě, pár hospod a diskoték se našlo, ale jedná se o individuální selhání, ne však o postoj většiny populace. V některých pražských čtvrtích klesla v posledních 14 dnech kriminalita až o 50 procent.

Ve Francii je situace zcela odlišná. Už od vyhlášení zákazu vycházení panovaly dvě obavy. První je v samotné liknavosti Francouzů dodržovat přísná státní opatření, hlavně ta týkající se omezování osobních svobod. Francie chce být považována vždy za svobodnou a svobodomyslnou zemi. Navíc politici a média dlouhodobě informovali lidi, že koronavirus není až tak velké zdravotní riziko. Ve Francii ještě den před zákazem proběhly volby do zastupitelstva. 6 března francouzský prezidentský pár vyzval Francouze, aby dál pokračovali v kulturním vyžití a sami si v tento den zašli společně do divadla. Proto velká část Francouzů nechápala, a dodnes nechápe následná přísná omezení svobody pohybu.

Druhou obavou je masivní pokutování francouzského obyvatelstva. Za první den zákazu vycházení policie udělila 4095 pokut, ale zároveň 70 tisíc napomenutí. Za první týden se počet pokut za 135 euro vyšplhal na 91 824 případů. Taktéž se zvedala minimální částka pokuty. Začalo se na 35 euro, pak na 135 při prvním porušení. Druhé porušení během 15 dnů bude je za 200 euro. Pokud se daný člověk nenapraví a za měsíc by byl pokutován čtyřikrát, zaplatí 3700 euro pokuty a hrozí mu až šest měsíců vězení.

Francie tedy nasazuje daleko větší tresty, aby občany udržela doma. Otázkou je, jak se podaří francouzským policistům vynutit dodržování zákazu vycházení v problematických čtvrtích, kde tyto pokuty jsou likvidační, a jakýkoliv policejní zásah může ve vypjaté době přerůst v rozsáhlejší konflikt.

Matěj Široký

Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.

Tyto skutečnosti nám ukazují, že nejenom na vládách, národním bohatství a technologické vyspělosti stojí úspěch v boji s koronavirem. Při pohledu na tabulku jednotlivých zemí jasně vyplývá, že nejlépe bojují země, které jsou tradičně disciplinované. Jak dlouho bude trvat nouzový stav, závisí také na schopnosti každého z nás dodržovat účinná preventivní opatření.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků