Hlavní obsah
Thomas Kulidakis Foto: Jan Handrejch, Právo

KOMENTÁŘ: Pátý pokus prezidenta Zemana v Číně přilákat investice – Thomas Kulidakis

Na samotné cestě prezidenta Zemana do Číny není nic špatného. Je to v pořadí pátá návštěva od jeho nástupu do funkce v roce 2014, na níž se může pokusit prohloubit naše vztahy podle principu „já pán, ty pán“.

Thomas Kulidakis Foto: Jan Handrejch, Právo
KOMENTÁŘ: Pátý pokus prezidenta Zemana v Číně přilákat investice – Thomas Kulidakis

To znamená, že by prezident rozhodně tentokrát neměl vyšlapat cestu pro podobné aktivity, jaké předváděla zkrachovalá společnost CEFC. V naší zemi kupovala většinou dobře fungující společnosti. Nechyběl fotbalový klub Slavia, budova bývalé Živnobanky na nejdražší pražské ulici Na Příkopě nebo pivovary Lobkowicz Group.

Nějaká zásadní investice přinášející naší zemi nová pracovní místa, nebo dokonce přístup k novým technologiím ale chyběla. A doposud chybí. Huawei nebo továrna na ploché LCD obrazovky u Nymburka situaci nezachrání. K posledně zmiňované investici navíc došlo dávno předtím, než se prezident Zeman stal hlavou České republiky.

S Čínou máme zatím obrovský obchodní deficit. Víc dováží Říše středu k nám než my do ní. Jak správně poznamenal český premiér Andrej Babiš, je pro nás Čína coby exportní příležitost v současnosti až na sedmnáctém místě. Je tedy dobře, že na summitu 16+1 nespokojenost sdělil svému čínskému protějšku s tím, že ale do Číny jezdí prezident.

Pokud to tak má naše nejvyšší politické vedení rozdělené, nic proti tomu. Faktem zůstává, že prezident Zeman do Číny jezdí pravidelně, což by mohlo vyhovovat navázání pevných vazeb. Důležité ale je, aby se nějak zhmotnily. Z tohoto pohledu je zásadní prezidentova účast na konferenci o čínském projektu nové Hedvábné stezky neboli iniciativy Pás a stezka.

Zeman se může pokusit splnit svůj slib českým občanům, že čínské investice budou v naší zemi významné a miliardové. Po boku jiných státníků může nalézt také podporu pro svůj další sen, kterým je vodní kanál Odra–Labe. S ním ostatně výhledově počítá také výstavba unijních koridorů TEN-T. Vše záleží na tom, jestli skutečně přes nás významná obchodní trasa povede. Mohla by tomu napomoci realizace jiné vodní cesty, která má spojit Dunaj od řecké Soluně až po Srbsko.

Obecně ale k Zemanově smůle platí, že nemáme tak důležitý přístav, jako je řecký Pireus u Atén. Nejsme ani členy G7 jako Itálie, která se k nové Hedvábné stezce připojila nedávno. Nejsme ani hráč světového a celo unijního významu jako Francie, která naposledy uzavřela s Čínou miliardové obchody a vyrobí jí 300 letadel Airbus.

Pokud prezident Zeman uspěje a z Číny ekonomicky výhodnou spolupráci přiveze, bude to dobře. Pokud ne, nevadí, protože stejně je naše ekonomika orientovaná už dávno hlavně na trhy v Evropské unii. Čínské investice a vývozní příležitosti do Číny prostě zatím moc nemáme. Doposud nám to nechybělo a chybět nebude.

Důležité je, aby tentokrát prezident České republiky nepůsobil v Číně podlézavě, odpustil si krtečka a pandu v čínské televizi a také řeči, že se přijel učit, jak stabilizovat společnost. Čínský systém kreditů, který boduje chování občanů výměnou za výhody, v naší obnovené demokracii také nechybí.

Thomas Kulidakis

Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.

V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.

Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.

Více o autorovi

Komentáře autora

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků