Hlavní obsah
Antonín Rašek Foto: Petr Hloušek, Právo

KOMENTÁŘ: Nezbude než přivřít hranice - Antonín Rašek

Půlstoletí v sociologii mě naučilo dvěma věcem: než se člověk do něčeho pustí, musí si vymezit pojmy, se kterými bude pracovat. A dále, že sociální jevy jsou multikauzální, mají víc příčin. Tohle jsem si připomněl, když jsem četl komentář Jiřího Pehe Proletariát globalizace (novinky.cz 21. 7.).

Antonín Rašek Foto: Petr Hloušek, Právo
KOMENTÁŘ: Nezbude než přivřít hranice - Antonín Rašek

Vezměme už jen dva pojmy v názvu. Lze sociální tříšť uprchlíků nazvat proletariátem, tedy většinou mladých lidí s malou pracovní zkušeností, pokud vůbec nějakou? Máme pracovat s pojmem poloviny předminulého století? V závěru si to asi autor uvědomil a pojem proletariát dal do uvozovek.

A pokračuje vůbec globalizace? Nejsou silnější procesy deglobalizační? Snížením vlivu amerického unipolarismu totiž sílí spíš polycentrické uspořádání světa. A spolu s tím í tendence nacionální a dezintegrační.

Obával bych se také nazvat současné četné vlny uprchlíků kalamitou. Tedy čímsi, jako je živelní pohroma, neštěstí, velká nehoda či havárie s mimořádnými následky zasahujícími do života mnoha lidí.

Už proto, co autor píše v závěru: „Nápor migrantů se totiž nepodaří omezit žádnými technickými opatřeními. Bude dál jen sílit, dokud se nepodaří zásadně změnit výše zmíněný systém vykořisťování chudých zemí Jihu bohatými zeměmi Severu.“ Za takové situace nelze současnou migraci z jihu nazvat jinak než vážným civilizačním procesem.

S autorem lze souhlasit, že tento proces „lze nahlížet různými způsoby“. Má ale na mysli ne úhel pohledu, ale příčiny, z nichž uvádí kolonialismus, nedostatečnou rozvojovou pomoc a vojenské konflikty vyvolané západními mocnostmi pod vedením USA.

Není přece možné zároveň neuvést až flagrantní špatné vládnutí místních politických elit a systémovou korupci, stejně tak nízkou pracovní výkonnost lidí a nezvládnutou míru natality.

Ale vraťme se k autorově úhlu pohledu. V jeho ohnisku je stejně jako v období kolonialismu kritika exploatace bohatství zemí Jihu Severem, což přispělo k jeho vysokému životnímu standardu. Sever prostě Jih vykořisťuje.

Většina občanů s Jiřím Pehem bude souhlasit. Méně s tím, že naše země z toho „dnes těží stejně jako ostatní západní země“. A přitom „většina se nyní nechce s ekonomickými migranty dělit“. Nevím, jestli by autor našel dostatek důkazů o našem obohacování. O nesplacených dluzích v minulosti nemluvě.

Autor se svým komentářem o vykořisťování Jihu Severem obrací k levici, jejímž programem boj proti vykořisťování byl. Jenže v případě současné migrace, jak již bylo uvedeno, jde o civilizační proces, takže se musí stát celospolečenským zájmem.

Není možné ani přehlédnout, že nejde jen o ekonomický, sociální a politický problém, ale také o bezpečnostní, možná ještě naléhavější. Značná část migrantů se řídí islámským náboženstvím a je zavázána džihádem, tj. povinností své náboženství šířit. To se ne vždy děje příjemným způsobem,

Ani s naší přinejmenším morální povinností dělit se s migranty to není tak jednoduché. Budeme-li až příliš vstřícní, nemáme šanci budoucí nápor zvládnout. Stejně tak odpor proti migraci. A obávám se – vrátím-li se k autorově závěru – že dříve, než se nám podaří zásadně změnit systém vykořisťování chudých Severem, budeme muset přivřít hranice jako třeba Austrálie, Spojené státy na mexické hranici nebo Francouzi a Angličané v Calais.

Antonín Rašek

Původní profesí voják, který současně vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie a historie. Po 21. srpnu 1968 byl z armády propuštěn, rehabilitace se dočkal po listopadu 1989. Stal se civilním náměstkem ministra obrany a ředitelem Institutu pro strategická studia. Spolupracuje se Střediskem bezpečnostní politiky UK. Je autorem devatenácti románů.

Více o autorovi

Komentáře autora

Těch, kdo chtěli „poručit větru, dešti“ a změnit podstatu kapitalismu už tu bylo…

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků