Článek
Pětiprocentní výpadek světové produkce ropy (5,7 milionů barelů denně) v dnešní době vysokých státních rezerv a možnosti těžbu v jiných zemích podstatně zvýšit nic neznamená, a proto zvedl cenu jen o deset procent (66 dolarů). Ozbrojený střet v Zálivu by ovšem způsobil okamžitou světovou hospodářskou krizi.
Geopolitický konflikt dvou muslimských diktatur musí teď Spojené státy, které se pokoušely spojenectvím se Saúdy mocenské ambice Íránu brzdit, řešit diplomaticky. Americké hospodářské sankce proti ajatolláhům zatím k vyjednávání nevedly. Není snadné přinutit diktátorský režim k jednacímu stolu, když bez problému uživí své milice, i kdyby národ hladověl sebevíc. Ovšem na horké válce v Zálivu nemá nikdo ze stran konfliktu zájem. Írán opatrnicky po celá desetiletí a z bezpečné vzdálenosti vyvolává regionální konflikty za pomoci svých šíitských spojenců, a tak těžko věřit, že by globální hrozbu myslel vážně, a ne jen jako varování Američanům, aby upustili od sankcí. Ovšem režim v područí iracionálního náboženství se nemusí vždy chovat rozumně.
Tak či onak, svět získal nechtěnou lekci. Nebezpečí energetického šoku musí být zažehnáno. Nemá už smysl čekat na onen pomyslný bod zvratu, kdy poptávka po ropě začne klesat. Elektrifikace dopravy dostala zelenou. Není už důležité, kdy získá prodejní cena paritu s autem na spalovací motor. „Dnes přijde zákazníka elektroauto včetně provozu a údržby během jeho životního cyklu na polovinu. Proto investujeme 50 miliard dolarů,” řekl Reinhard Fischer, viceprezident Volkswagenu. A jeho konkurenti v Německu nezůstávají nijak pozadu (90 miliard). Podle bruselského thinktanku „Transport & Environment” je do roku 2023 plánována výstavba 16 továren na lithiové baterie o výkonu 131 gigawattů. Čína urychluje plánovanou kompletní elektrifikaci městských autobusů do roku 2025 a není pochyb, že se čínští výrobci budou zabývat i nákladní dopravou.
Největší úspěch s nefosilní energetikou zaznamenává Británie. Má k tomu ideální podmínky. Dlouhé pobřeží, mělké moře a téměř stále větrno. Náklady na výstavbu i operaci větrných elektráren, stavěné nejen z estetických důvodů nejméně 75 mil od pobřeží, tak stále klesají. Cena 1 kWh za 57 liber se pomalu blíží 50 librám, které už znamenají reálný zisk. Operátoři mají spíš problém s nadprodukcí během silného větru, kdy generátory vypínají a těší se na dobu, kdy přebytek energie bude využit na výrobu dnes ještě tak drahého vodíku. Ten by nahradil letecký benzín.
Konzervativní média v Anglii ještě nedávno stoprocentně bezemisní politiku vlády a EU silně kritizovala jako utopickou a nereálnou. Zvláště problémy s náhradní kapacitou v době, kdy nesvítí a nefouká, se zdály být nepřekonatelné, i když právě ostrovní říše nedostatkem větru netrpí. Teprve prudký růst nové firmy Highview Power, která vyvinula kryogenickou metodu na uchování elektřiny při rekordně nízkých teplotách v kapalném vzduchu, kritiky přesvědčil. Británie by se mohla stát exportérem elektřiny do Německa, které takové možnosti nemá.
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.
Ostatně podobné výzkumné laboratoře už existují v Číně i v Americe a je jen otázkou času, kdy se začnou náklady na skladování elektřiny snižovat.
Konflikt na Blízkém východě elektrifikaci světa urychlil a dobu závislou na ropě zkrátil.