Hlavní obsah
Alexander Tomský Foto: Jan Handrejch, Právo

KOMENTÁŘ: Futuristé mezi populismem a křišťálovou koulí - Alexander Tomský

Nedávný příběh naftových motorů je docela poučný. Po alarmujícím summitu v Kjótu (1997) se Evropská komise rozhodla prosazovat snižování emisí kysličníku uhličitého a podporovat dieselové motory na úkor benzínových. Jak známo, Komise je mocná, protože setkání evropských ministrů daného resortu je většinou svoláno ad hoc, jejich složení je proměnlivé, a tak se většinou podvolí.

Alexander Tomský Foto: Jan Handrejch, Právo
KOMENTÁŘ: Futuristé mezi populismem a křišťálovou koulí - Alexander Tomský

Politická futurologie je mezi politiky z nějaké příčiny velice oblíbená, snad mají pocit, že jim umožňuje konat větší dobro než běžná přízemní politika. Díky dotacím, změně regulací a propagaci se zvýšil v Evropě za 15 let provoz aut na naftu ze sedmi procent na dnešních tragických 53.

Občas sice nějaký ten vědec protestoval, ale proti nevolené bruselské byrokracii (zaštítěné Radou), je každý odpor marný. Nutno čekat na celkovou změnu politického klimatu v Evropě. Ta skutečně s emisním skandálem Volkswagenu nastala a vyjevila hrůzu naftových spalin. Zvláště oxidy dusíku (kysličník dusičitý NO2 způsobuje dýchací potíže a rakovinu) a tzv. jemné částice vznikající při spalování hutnějšího paliva za nižší teploty, jež zhoršují náchylnost k srdeční mrtvici. Mluví se o deseti miliónech předčasných úmrtí ročně.

Lidé se bouří, hlavně v Paříži, Londýně a Německu, v Praze klid, ačkoli je uváděna mezi deseti nejotrávenějšími lokalitami v Evropě. A co na to politici? Někteří by rádi zakázali vjezd osobních nafťáků do velkých měst jako zelený starosta ve Stuttgartu a Sadiq Khan v Londýně, to by ovšem musely vlády nahradit motoristům výdaje za auto koupené v dobré víře a na jejich doporučení. Ovšem automobilky nic takového nepřipustí a v Bruselu mají, jako všechny velké evropské firmy, vliv neúměrný i své velikosti.

Ještě že existuje daleká budoucnost. Britská vláda byla soudně přinucena publikovat seznam nejzamořenějších míst (převážně v Londýně), překračujících limity deseti- až třicetinásobně, a proto nyní na uklidnění veřejnosti hodlá na těchto místech pokutovat řidiče starších dieselových aut, a dokonce zakázala spalovací motory ale, podržme se, až od roku 2040. Nápad pocházel od nové francouzské vlády a německý Bundesrat už dříve navrhoval takový zákaz od roku 2030.

Nevlastním křišťálovou kouli, ale rozvoj elektrických aut je tak jako tak v plném proudu a futuristé se k trendu pouze připojili. Nový model Tesly za cenu 35 tisíc dolarů je už pro západní střední vrstvu přijatelný. Ovšem masivní rozšíření elektroaut výhodu levnějšího nočního proudu brzy zlikviduje, bude nutné budovat nové elektrárny (doufejme, že na plyn, a ne na uhlí), částečně i novou infrastrukturu (nabíjení baterií) a také velice zdraží lithium a jiné vzácné kovy používané v bateriích. Zda budou existovat elektrické traktory, nákladní auta, letadla a tankery na elektriku, je zatím ve hvězdách.

Elektrifikace aut i autobusů sice jen stěhuje znečištění ovzduší z měst na venkov a razantně je ještě dlouho nesníží (solární panely a větrníky), kéž by už ale nastala. Místo zavádějící futurologie bychom měli dělat, co lze, tady a teď. Angličané si už před dávnými lety dokázali vzduch v Londýně vyčistit, taxíky a autobusy předělali na plyn a už je přestavují na elektřinu a vodík.

My však budeme dál v Ostravě i v Praze dýchat rakovinový smog, děti jako každou zimu ulehnou a řady kolegů v práci prořídnou. Vůči taxikářům jsou naši magistrátní politici bezmocní. Strana zelených se zabývá genderovou rovností, marně jsem ji před osmi lety uháněl, aby protestovala proti nákupu 320 naftových autobusů. Takový je náš genius loci.

Alexander Tomský

Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.

Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.

Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.

Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků