KOMENTÁŘ: Česká fraška okolo amerického vojenského konvoje - Jiří Pehe

Jak se dalo očekávat, na české politické scéně se okamžitě spustilo okolo této americké akce trapné mudrování. Když už politici neodolají pokušení něco k přesunu amerického konvoje říct, stačilo by přitom úplně, kdyby jen suše konstatovali, že přesun americké kolony přes území jejího spojence v NATO je věc natolik běžná v rámci spojeneckých svazků, na něž coby v podstatě vojensky bezbranná země spoléháme, že se k ní ani nebudou podrobněji vyjadřovat a komentáře k logistickému provedení rádi přenechají vojenským odborníkům.

Ne tak v Česku. Jsme tudíž konfrontováni s desítkami vyjádření — od věcných až po taková, která by v době válečného stavu mohla být považována za zradu.

Někteří politici by kupříkladu nejspíš rádi znovu viděli Českou republiku v nějaké Varšavské smlouvě kontrolované Ruskem než v NATO. Američané podle nich prý vůbec nedemonstrují svoji sílu vůči Rusku, ale vůči šesti spojeneckým zemím, kterými konvoj na cestě na svoji německou základnu projede. Prý proto, aby nám ukázali, kdo je u nás pánem a kdo nám velí!

Jiní politici se pro změnu obávají našich traumatických zkušeností z roku 1968. Americký přesun je prý podezřelý a může vystrašit naše mírumilovné občany.

Předseda KSČM Vojtěch Filip dokonce prohlásil, že americký přesun považuje za provokaci v době, která jde proti úsilí Evropské unie řešit krizi na Ukrajině diplomatickou cestou. Za provokaci naopak Filip evidentně nepovažuje anexi Krymu a ruské počínání na východě Ukrajiny, nebo Putinovo přiznání, že k udržení Krymu bylo Rusko připravené mobilizovat svůj jaderný arzenál.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek zase považuje průjezd americké kolony Českem za „zbytečné gesto“.  A poslanec ANO Stanislav Berkovec, o kterém většina z nás zatím ještě nikdy neslyšela, míní, že „harašení zbraněmi nikdy nepřineslo mír“.

Možná by si měl poslanec zopakovat dějepis. Kupříkladu tu část, v níž britský ministerský předseda Neville Chamberlain prohlásil po návratu z Mnichovské konference v roce 1938, že britské a francouzské ústupky Hitlerovi, který na rozdíl od Francie a Velké Británie v té době po úspěšné anexi Rakouska už zbraněmi silně harašil, přinesou „mír pro naši dobu“.

Bizarně, jak je jeho zvykem, se vyjádřil předseda Strany práv občanů a senátor Jan Veleba. Je prý obvyklé, že se taková technika přesouvá ve vagónech po železnici. Z toho si senátor vydedukoval, že jde o demonstraci síly. Takový namáhavý intelektuální výkon si mohl ušetřit, kdyby si přečetl americká vyjádření, že vskutku jde o jistou demonstraci síly.

Veleba si navíc prý nemyslí, že to u nás bude většinově přijato občany pozitivně, protože „zbytečná demonstrace síly“ bude jen polarizovat společnost.

Těžko říct, zda „českou společností“ mínil pracující lid malých měst a venkova, který se nepotlouká po pražských kavárnách. Jisté je, že anketa v tom samém internetovém periodiku, kde je citován, ukazuje, že z téměř 80 tisíc lidí, kteří hlasovali, odpovídá téměř 60 procent hlasujících na otázku „Co vy na americký konvoj, který projede naší zemí?”, že jsou „určitě rádi, že tím USA dají najevo, že nás chtějí bránit“.

Více než třicet procent hlasujících ve zmíněné anketě na položenou otázku uvedlo, že si „nemyslí nic“. Čeští politici evidentně mají naopak pocit, že si něco myslet musejí, jinak by snad občané mohli usoudit, že jsou ještě větší hlupáci, než za jaké je už beztak veřejnost většinově považuje.

Bohužel, jak už to u nás bývá v situacích, které se jakkoliv dotýkají naší bezpečnosti a mezinárodních otázek, názory, které řada českých politiků nakonec občanům vyjeví, jsou povětšinou tak otřesně provinciální a „mimo mísu“, že by všem pomohli, kdyby stejně jako oněch třicet procent hlasujících využili svého práva nic si nemyslet.

V USA, které za naši a vlastně i evropskou bezpečnost svým vojenským rozpočtem platí, by při poslouchání českých politických komentářů k přesunu jedné jejich nevelké vojenské kolony přes naše území mohlo leckomu přijít na mysl pořekadlo: Kdo si může dovolit nepřítele s takovými spojenci!