Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Zákopová válka a křižovatka pro ČSSD

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Letní zákopová válka v nejvyšších patrech české politiky trvá. Andrej Babiš si dal termín příštího výstřelu na závěr srpna, pokud nedojde k příměří. Už neřekl, zda bude mířit na protivníka, do vzduchu, nebo do vlastní nohy. Vzhledem k tomu, že se protivníka, tedy Miloše Zemana, bojí, protože ten na něj má páku, vyzkoušel mezitím střelbu na spojence, tedy na sociální demokracii.

Zeman si dal čas do půlky srpna. Pak možná opět vypustí jedovaté plyny, anebo taky ne. Musí se cítit náramně dobře, když si dlouhé týdny dokazuje, že je mezi všemi těmito nulami jasná jednička. Sociální demokracii chce zjevně přimět k prásknutí vládními dveřmi.

Kdyby to ČSSD udělala, usnadnila by Zemanovi cestu k převzetí vládních otěží. Poslušný premiér a vláda, která by se opírala o KSČM a SPD, to by mohla být vysněná prezidentova konfigurace, za které by mohl prosadit své priority. Například účast ruských firem v soutěži na výstavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Dukovany zde.

ČSSD je na křižovatce. Může se Zemanovi podvolit a odpískat kandidaturu Michala Šmardy na ministra kultury. Tím by válka zdánlivě skončila. Jaké by ale byly následky? Zeman by obsadil politické území, které mu podle Ústavy nepatří. Je to Putinův přítel, analogie s Krymem by byla na místě. Šlo by o plíživý posun směrem k prezidentské republice. Takto ale česká Ústava psána není.

Příklad by však byl vytvořen a každý další prezident Zemanem počínaje by se na něj mohl odvolat a nárokovat si vlastní jmenování ministrů a sestavování vlády. I kdyby to nemělo žádnou právní váhu. Tu ostatní nemá ani Zemanovo současné konání, přesto ho nikdo není s to klepnout přes prsty.

ČSSD by ale v tomto případě mohla závidět pověsti hadru na utření podlahy, protože by v očích veřejnosti jako zcela bezpáteřní tvor klesla ještě níž. Má tedy hrdě vztyčit hlavu a odejít z vlády? To samozřejmě může. Zemana a jeho zahraniční přátele tím nesmírně potěší. Sama to pak nějak doklepe do nových voleb a v těch se prosadí jen stěží. Jakou by měla politiku? Ostře protibabišovskou? Kdo by jí uvěřil?

Sociální demokracie je blízko padnutí. Kořeny tohoto stavu patří do jiného rozboru. Ale když už bude obětí, mohla by se alespoň obětovat pro demokracii. Znamenalo by to neskočit Zemanovi na lep a přes všechny provokace ve vládě setrvat, nepustit tam Zemanovu politickou obsluhu a nedovolit mu, aby řídil tuto zemi. Pak třeba slavnostně zemřít.

Vím, je to sen noci svatojánské.

Reklama

Výběr článků

Načítám