Zásadní konflikt této doby se narýsoval po brexitu a po zvolení Donalda Trumpa. Na jedné straně stojí stoupenci národní izolace s nadějí, že utěsnění všech škvír pomůže vzkřísit staré dobré časy bez cizáků a rozpínavých intelektuálů. Vedou je lidé se sklony k autoritářství až diktátorství.

Na straně druhé je naprosto odlišná skupina občanů. Svůj život a budoucnost svých rodin spojuje s co největším rozvolněním národních hranic, protože tak funguje globalizace, která zvýhodňuje nejen podnikavé, ale také nadané. Nadané zpravidla intelektuálně, nikoli manuálně. Tuto skupinu nevede v podstatě nikdo, není homogenní.

Dlouho po brexitu a Trumpově zvolení – a po řadě podobných volebních rozhodnutí v dalších zemích, především ve Visegrádském seskupení – to vypadalo pro lidi z druhé skupiny jako zatažené nízkou oblačností bez vyhlídek na brzké protržení. Zataženo je stále. Ale nenápadně se objevují náznaky budoucího trhání této deky.

Dnes jsou pochopitelně ve středu pozornosti včerejší americké volby. Trumpismus není žádná náhoda, je to projev celosvětové tendence a v tak silné zemi jako USA musí být jeho kořeny mimořádně pevné. Přesto ztratili Trumpovi republikáni většinu ve Sněmovně reprezentantů. Není to drzý paprsek, který by zcela rozehnal oblačnost. Ale narušena byla.

Pro nás ovšem byly neméně zajímavé jiné volby, jejichž druhé kolo proběhlo o minulém víkendu. V Polsku v boji o ovládnutí regionů, obcí a měst utrpěla ve velkých a větších městech porážku strana PiS Jarosława Kaczyńského, jejíž politika je ukázkovým příkladem autoritářského couvání zpět do minulosti. Naopak politické síly, které preferují otevřenější společnost a spolupráci, měly v mnoha případech volební zisky. Tam budou rozhodující parlamentní volby za rok.

U nás neřídí stát řád staromilských autoritářů, ale politická divize podnikatele Andreje Babiše. Přesto i jeho zdánlivě žulová pozice dostala první trhliny v nedávných komunálních a senátních volbách. Lze usoudit, že také v Česku můžeme uvažovat o budoucím trhání oblačnosti.

Hlavní voličské skupiny se u nás definují stejně jako v jiných společnostech s popsaným konfliktem. ANO, ČSSD, KSČM a SPD obsluhují izolacionalisty. Zároveň začal zápas o to, kdo přitáhne tu druhou skupinu občanů. Šedá zóna, které je to v podstatě jedno, dokud se svítí, teče voda a v supermarketu lze nakoupit, se obvykle přidává k vítězům.

O roli lídra pro druhou skupinu se utkají ODS a Piráti. První partaj leckde vyvolává déjà vu zde. Druhá se naopak občas chová tak, že upoutá liberály zde.

Ústava zajistí, že potřetí už nebude na Hradě Miloš Zeman. Ve věci nástupce lze také očekávat zásadní střet.