Andrej Babiš dostal co proto nejen od politických stran, ale i od spousty lidí za nechuť přijmout byť jednoho syrského sirotka. Že zde nežijí jen bytosti, které smýšlejí jako Babiš, ukázala mimo jiné včerejší odpolední zpráva o seznamu více než 50 rodin, které by se sirotků ujaly. Má ho iniciativa Češi pomáhají. Na svém Facebooku zveřejnila, že další lidé nabídli hlídání dětí nebo doučování.

Tito lidé mohou být křesťané, ale také nemusí. Prostě jsou tak vnitřně naladěni, že v podobné situaci jim přijde normální nabídnout pomoc těm nejzranitelnějším i za cenu, že se zmenší jejich osobní pohodlí. Ukázali, že Česko není země, kterou celou, i co se týče lidskosti, řídí Babiš jako svou firmu. To jsou skuteční šiřitelé dobrého jména České republiky za hranicemi.

My ale žijeme uvnitř těchto hranic. A neměli bychom si dělat iluze, že Babiš nemá na své straně většinu. Pryč jsou doby, kdy lovil mezi vzdělanými a podnikavými obyvateli měst. Tato vrstva už u něj jen dělá osobní kariéru. Momentálně sází na to, co Karel Marx nazval ve svém Komunistickém manifestu „idiotismem venkovského života“. Nespílejte hned klasikovi, idiot je tady míněn ve smyslu starého Řecka jako muž, který se stará pouze o své soukromé záležitosti a vyhýbá se účasti na veřejných věcech.

Život v uzavřených komunitách, kde se nejvíc cení to, čemu se říká „krev a půda“, nahrává podobnému idiotismu. Každý, kdo není odtud, je apriori podezřelý. Cizák, i kdyby byl jen ze sousední komunity, je stejně náplava. Natož opravdový cizinec. Tedy kromě těch, kteří splynou s tímto proudem tak, že ho kvůli své moudrosti, která je nad chápání takto pojímaných idiotů, využijí pro vzestup, i kdyby třeba byli Slováci nebo Japonci.

Když se ponoříte do produktů, které kvůli syrským sirotkům produkuje v těchto dnech jistá vnitrozemská kloaka, narazíte na starý známý motiv „čmoudů“. Nic nového pod sluncem. Jedna z mnoha možných ilustrací je zde. Tento opravdu složitý jev lze rozebírat, ale důležité je, že existuje a není naděje, že zmizí.

Tuhle jsem na ulici narazil na plakátek zde. Nevím co mají na mysli. Třeba vozembouch. Kdysi ale česká kultura dokázala uchvátit celý přemýšlivý svět. Podívejte se zde. Zábavy tam není ani troška. Je to ilustrace k nedávným slovům Pavla Rychetského, že co se děje dnes, je velmi podobné tomu, co se dělo při nástupu nacismu ve třicátých letech minulého století v Německu.

Babišova pěna dní jednou vyšumí. Živná půda zůstane.