Samozřejmě je dobře, že nedošlo k žádnému předčasnému úderu bez jasného prokázání, jaké látky byly ve městě Dúmá použity a kým. V paměti zůstává invaze do Iráku, která byla zahájena kvůli tomu, že Saddám Husajn měl mít zbraně hromadného ničení, jež se nikdy nenašly.

Trump však svými unáhlenými výroky na Twitteru oslabuje svou pozici a sám sebe zahání do kouta. Dal si termín, který byl nereálný, a teď vypadá jako žvanil, který jen prázdně hrozí. A v případě, že dospěje k závěru, že syrské vládní síly chemický útok podnikly, svými výroky je zavčas upozornil, aby podnikly co nejrychleji obranná opatření, stáhly výzbroj z letišť a základen a rozptýlily ji na bezpečnějších místech. Je to pravý opak toho, co udělal v podobném případě loni po útoku sarinem v Chán Šajchúnu. Bez velkého varování - jen s upozorněním Rusku - vypálili Američané 59 střel s plochou dráhou letu na základnu Šajrát.

Nutno ale podotknout, že tento útok nezastavil vládní síly ani je - pokud se útok v Dúmá potvrdí - neodradil od dalšího použití chemických zbraní.

Použití chemických zbraní tolerovat nelze, i když se na celkovém počtu obětí v syrské válce podílejí jen nepatrným zlomkem. Jde o zakázané zbraně, a zvláště to platí v případě nervových plynů, jako je sarin. Už se objevily spekulace, že právě ten mohl být použit minulou sobotu v Dúmá. Nasvědčují tomu některé příznaky. O to důležitější je vyšetřit použití a v tomto případě by vyslání expertů Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) do oblasti, jak to požadují Rusové, bylo nejlepším krokem. Nesměl by ovšem zůstat posledním a experti by museli mít právo vyjádřit se i k tomu, kdo látku použil, i když to bude extrémně obtížné.

Asadovy jednotky neměly žádný zřejmý důvod plyn použít. Už v době útoku měly pod kontrolou naprostou většinu Východní Ghúty a město Dúmá, ve kterém se odmítali vzdát radikálové z Džaíš al-Islám, bylo obklíčené. Klasické bombardování z letadel a děl by stačilo.

Je skutečně zvláštní, že poslední dva velké chemické útoky byly podniknuty v době, kdy radikálové oslabovali a technokratický Bašár Asad postupoval, což nutně vede ke spekulacím, že mohli za tuto cenu zvrátit vývoj ve válce. Vzbouřenci nejsou žádní beránci. Ale vyvinit vládní síly na základě toho nejde. Války mívají vlastní logiku a na Blízkém východě to platí dvojnásob. Nemluvě o tom, že v konfliktu více stran je zapojeno tolik různých skupin, že se ani nedá sledovat, kdo sleduje jaké cíle, a může dělat i kroky, které působí protismyslně.

Pokud však nechce Západ sklouznout na úroveň Blízkého východu, měl by jednat sice nekompromisně, ale vyvarovat se unáhlených činů i výroků, aby všechny jeho kroky byly ospravedlnitelné.

A úplně klíčové je zabránit střetu mezi Ruskem a USA, který by mohl mít nedozírné následky.