Skoro před rokem řekl slovensko-český novinář Martin Šimečka, že česká společnost si neumí poradit s barbarem, který do ní přichází, aby zboural pravidla. Měl na mysli Andreje Babiše. Kdo tehdy nepochopil, co měl Šimečka na mysli, mohl se o tom přesvědčit minulý čtvrtek během interpelací poslanců na předsedu vlády zde.

Včera demonstrovaly na náměstích jedenácti měst desítky tisíc lidí proti zvolení Zdeňka Ondráčka (KSČM) do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Lidé měli plné zuby vzestupu KSČM po volbách, v nichž přitom získala nejhorší výsledek ve svých dějinách. Uvědomovali si, že komunistická Adéla by nevečeřela, nebýt usilovného hnojení obstaraného dvojicí Andrej Babiš a Miloš Zeman.

Hesla, která zazněla, se dělila do dvou skupin. Do první skupiny patřilo: Ondráčku, vypadni!Komouše zakázat! Druhou tvořily apely týkající se premiéra: Bureše do koše!, Babiši, vypadni!, Bureši, končíme, Je to pravda, je to tak, vládne nám tu estébák, Bureš musí z vlády, a proto jsme tady. Pak ještě zaznělo: Zemane, vypadni!Jsou nás tu tisíce.

Lidé vypadali rozčileně a odhodlaně. Desítky tisíc lidí. Pro Babiše loni hlasovalo ve sněmovních volbách 1 500 113 občanů, což tvořilo 29,64 procenta zúčastněných voličů. V čerstvém průzkumu veřejného mínění by ho podpořilo 33 procent dotázaných zde. Je miláčkem davů. Netřeba připomínat, že také Zemana, který drží nad povolebním barbarstvím ochrannou ruku, zvolila většina voličů.

Z toho vyplývá, že Babiš ani Zeman nikam nevypadnou. Právě naopak, budou se snažit ještě více utáhnout šrouby svého vládnutí. Každý ovšem jinak. Zeman je zlý vyšetřovatel, Babiš si občas zahraje na toho hodného. Otočil ve věci předsednictví komise pro kontrolu GIBS, kdy chce být najednou největším ondráčkobijcem. Jako štědrý dárce větších důchodů ještě zvýší přízeň starších voličů, a prokáže-li se tvrzení sociologů, že mu rostou preference kvůli přílivu voličů KSČM a SPD, vymyslí si Babišovi lidé i pro ně nějakou politickou mňamku.

Barbar se vyznačuje neúctou k pravidlům, která dříve platila, a mimořádným, ničím nerušeným tahem na branku. Ovládnout však může jen společnost, která je slabá, protože ji většina obyvatel považuje za odcizenou, nepřátelskou. To byl a je převažující životní pocit Babišova elektorátu a je to jádro jeho úspěchu.

Protesty lidí, kteří polistopadovou společnost naopak mají za svou, jsou menšinové. Chtějí-li pokračovat, musí si uvědomit, že nestojí primárně proti Babišovi a Zemanovi (to jsou jen vodníci s mimořádně velkými sbírkami hrníčků), ale v mnoha případech proti svým prarodičům, rodičům, kolegům a známým. A že je to nadlouho.