Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Maturita nevyšla, připravena zpátečka

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Je rozhodnuto. Většina voličů si přála, aby na Hradě zůstal Miloš Zeman. Výsledek svobodné volby nelze zpochybňovat. Lze se však nad ním zamyslet.

Zemanovi příznivci volili z různých důvodů, ale po dlouhodobé komunikaci s různými typy tohoto elektorátu mohu říci, že měli jedno společné: nelíbí se jim jejich život. Mají silný dojem, že se na ně zapomnělo, protože se svět točí kolem úspěšnějších, bohatších a často tak odlišných lidí, jako kdyby byli pro Zemanovy voliče z jiné planety.

Chtěli to změnit. Tím, že nechají na Hradě člověka, který sahá ke sprosťárnám a lžím. Který neváhá podkuřovat diktátorům jen proto, že mu jako jediní z ciziny vykazují úctu a poskytují podporu (jinde se českého prezidenta jako ruské a čínské loutky štítí). Který vzkazuje důchodcům, že by se jim nic nestalo, kdyby platili v nemocnici, a pak se snaží namluvit, že to nikdy neřekl. Který se zároveň ohání tím, že je prezidentem dolních deseti miliónů.

Inu, svobodná volba je svobodná volba. Svým hlasem stvrdili také premiéra Babiše. Podle toho, jak se chová Babišův ministr zdravotnictví, by se mohli dočkat návratu hospitalizačního poplatku. Mohou ale mít opojný pocit, že se pomstili. Teď jde o to komu.

Nikoli v listopadu 1989, ale v lednu 2018 skládala česká společnost s plným vědomím, o co jde, maturitní zkoušku z demokracie. Byla to zvláštní zkouška. Maturitu musela udělat většina třídy, jinak by se nezapočetla ani těm úspěšným. Nevyšlo to.

Připravenější část třídy teď může propadnout pocitu, že nic nemá cenu. V okamžicích historického zlomu, který končí odmítnutím budoucnosti, má společnost tendenci vracet se k minulým mustrům. Česká společnost je v tomto smyslu mimořádně dobře vybavena. Může hladce vplout do normalizačních kolejí.

Jak to bylo? Byl klid na práci, nikdo moc nevyčníval, fiškulíni, kteří si chtěli života užít, dělali kariéru v režimní straně a ti, kterým se nad tím zvedal žaludek, utíkali do vnitřní nebo vnější emigrace. Všechno se to hodí pro další báječná léta s Babišem a Zemanem.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Před druhým kolem volby se mě ptal mladý člověk, pan M. N.: „Když to v sobotu dopadne špatně (další roky, nebo spíše měsíce M. Zemana na Hradě), mám zůstávat v této zemi, kde morálka za pět let upadla do nevídaných nížin, nebo dát přednost zemi, kde se za svou hlavu státu nestydí?“ Je jasné, co teď udělá. Podle ohlasů z jeho generace nebude sám. Svým dětem a vnukům se Zemanovi voliči pomstili dokonale.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám