Vítězem voleb je sice liberální strana Ciudadanos, pro kterou hlasovala čtvrtina voličů a získala 37 ze 135 křesel, ovšem další strany hlásající jednotu ale neuspěly. Propadla, jak se dalo čekat, hlavně Rajoyova Lidová strana, která má jen tři poslance. Třem separatistickým stranám tak stačilo podle agentury Bloomberg 47,5 procenta hlasů, aby získali většinu 70 křesel, tedy jen o dvě méně, než měli dosud.

Veškeré Rajoyovy kroky od brutálního rozehnání katalánského referenda, přes neochotu jednat s vůdci separatistů až po omezení autonomie, rozpuštění vlády a parlamentu a stíhání jejich vůdců situaci nikam neposunulo. Jen potvrdilo separatistům jejich pozice a připravilo Rajoye o jakýkoli manévrovací prostor. Svou munici vystřílel, aniž by pozicemi separatistů jakkoli otřásl, čemuž se nelze divit. Lidé, kteří posílají proti vzpurným občanům gardisty a nechávají zatýkat vůdce opozice, ve volbách uspět nemohou.

Španělský premiér se sám dostal pod tlak. Celou dobu odmítal vést se zástupci separatistů přímá jednání s tím, že jde o nelegitimní zástupce ukřičené menšiny, která porušuje zákon. To už teď může říkat těžko. Odvolaný katalánský premiér Carles Puigdemont, který je stále v belgickém exilu, mu taky hned nabídl jednání. Rajoy sám s dialogem s Katalánskem souhlasí, ovšem za podmínky, že jednání bude vedeno jen v rámci stávající ústavy a nebude se jednat o samostatnosti.

Rajoy si stále neuvědomuje realitu. Dokonce říká, že separatisté oslabili, protože ztratili dvě křesla, i když ne tak moc, jak by si přál. Měl by konečně vyvodit důsledky, protože on není to osobou, která může situaci odblokovat, natož vyřešit. Pro Katalánce, zejména republikány, je nepřijatelný. Měl by odejít, dokud je čas, protože separatisté nejsou – alespoň zatím – tak silní, aby se od Španělska nutně odtrhl nejbohatší a nejrozvinutější region. Nejvíce hlasů přece jen získala jiná protiseparatistická strana, liberální partaj Ciudadanos, která sice vznikla před dvanácti lety v Katalánsku, ale působí po celém území Španělska a je i v parlamentu. Ta je vítězem předčasných voleb nejen proto, že dostala nejvíce hlasů. Po celém Španělsku může posilovat právě na úkor lidovců, které Rajoy potápí.

Odchod Rajoye je o to důležitější, že separatismus není jen problém Katalánska a Baskicka. Se separatismem se potýkají i další evropské země, jako Itálie na severu nebo Velká Británie či Belgie a může se stát jednou z největších hrozeb nejen pro EU ale pro samotný mír v Evropě. Sílí také iredentistické tendence, které se projevují po Maďarsku i v Rakousku, které taky plánuje udělovat rakouské občanství příslušníkům menšin v sousedních zemích.