Pro novou vládu ještě není vyjednaná podpora Sněmovny a shoda se hledá těžko. A pokud by snad šéf hnutí ANO uvažoval o podpoře komunistů a Okamurova týmu, už teď je zřejmé, že by se mohlo jednat o nelehké soužití.

Ostatní politické strany si každý den stěžují, že existuje nepřiznaná dohoda sil vedených Andrejem Babišem, Vojtěchem Filipem a Tomiem Okamurou. Dokazovat to má rozložení funkcí v Poslanecké sněmovně, dosavadní společné hlasování v Poslanecké sněmovně a především údajná neochota hnutí ANO jednat s ostatními stranami. Se stejnou vehemencí, s jakou ostatní křičí, ale dosavadní nekompromisní hlasovací mašinerie popírá jakékoli plány na budoucí vládní spolupráci.

Na jedné straně jsou úvahy komunistů a SPD, že v případě druhého hlasování o důvěře by z Andreje Babiše a jeho lidí dané strany mohly vylákat výměnou za podporu menšinové vlády větší ústupky, více slibů a třeba i nějakou tu funkci.

Na straně druhé se začíná jistým způsobem rozkládat jednotná fronta ostatních stran, které vysílají k hnutí ANO přes média signály, ať s nimi jedná o podpoře, ne-li o vládě. V duchu hesla „reálně s námi nejednal, nic nenabídl, ale není pozdě“. Platí pro všechny formace s výjimkou Pirátů.

Na třetí straně zvláštního trojúhelníku se nachází dosavadní vývoj, který ukazuje, proč Andrej Babiš a jeho lidé jednali moudře, když nepřiznali touhu vládnout i s podporou KSČM a SPD. Ono je totiž zřejmé, že pokud chce být nový premiér v případě svého vládnutí vnímán jako rovný partner v zahraničí, nemůže si dovolit úplně se vymykat zaběhnutým pořádkům.

Například podíl českých vojáků na zahraničních misích je zkrátka závazkem ke spojencům, z něhož není radno ustupovat. Podobně problémy Velké Británie s brexitem jasně ukazují nebezpečí hrátek se členstvím v Evropské unii. Nominací různých person budících veřejné pozdvižení do funkcí ve sněmovně asi KSČM a SPD stěží potěšily tvůrce domácího a zahraničního obrazu hnutí ANO v zahraničí.

Nacházíme se tedy ve fázi, které se lidově říká „vycukávání“. Moment ucuknutí přijde ve chvíli, kdy se s hnutím ANO ODS nebo strany dosavadní vládní koalice nějak dohodnou. Vše mohou obhájit nutností zastavit možnou spolupráci hnutí ANO s KSČM a SPD, obranou demokracie nebo touhou nehnat voliče k předčasným volbám, kterých se ale samotní politici bojí. Pokud tato chvíle nenastane, bude si Andrej Babiš muset držet blízko přátele, ale ještě blíž nevyzpytatelné nepřátele.