Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: EU jako supermarket? Pro ČR ani náhodou – Patrik Nacher

Novinky, Patrik Nacher

Francouzský prezident označil čtyři středoevropské státy, tedy Polsko, Maďarsko, Slovensko a Českou republiku, jako země, které si dělají z EU supermarket a vybírají si to nejlepší. Je tomu opravdu tak?

Patrik Nacher

Článek

Česká republika má být dle kritiky prezidenta Francie Macrona a německé kancléřky Merkelové jednou ze zemí, které si dělají z EU supermarket. Zatímco prý využíváme výhod štědrých dotací a podpor, tak naopak odmítáme být s jinými zeměmi solidární a podílet se na přerozdělování běženců. Navíc věčně proti něčemu protestujeme a s něčím nesouhlasíme. Ta demokracie je ale sviňa, chtělo by se dodat. Přitom evropské politické špičky kvalitu demokratických mechanismů v orgánech EU neustále vyzdvihují.

Takto omezený pohled, který vnímá pouze vyplácení dotací, celou realitu významně zkresluje. Úhel pohledu představitelů vůdčích zemí EU jako by konstatoval, že na členství v EU vydělávají pouze noví členové EU ze střední a východní Evropy, a měli by být tedy vděční za solidaritu, kterou jim bohatší země prostřednictvím dotací poskytují. A měli by ji také odpovídajícím způsobem vracet. K objektivitě má tento pohled skutečně daleko. Stačí si vzít několik faktů, a především vnímat širší souvislosti. Finanční toky mezi zeměmi nejsou jen platby do EU a dotace do jednotlivých zemí.

Čerpání z fondů EU není vše

Čerpání prostředků z fondů EU lze jen velmi těžko porovnávat v jednotlivých letech, protože objem vyplácených prostředků výrazným způsobem kolísá. Proto bude vhodnější posoudit celkový objem přislíbených prostředků, které může Česká republika v letech 2014 až 2020 čerpat.

Jedná se o 648 miliard korun. To je ale ideální stav, kdy se podaří prosadit a profinancovat všechny potřebné projekty. Na jeden rok tak vychází, pokud všechno půjde dokonale, v průměru částka 108 miliard korun dotací. Více než 40 miliard korun ročně ČR naopak do rozpočtu EU přispívá.

Velkým zemím EU posíláme mnohonásobně více

Tyto částky, které znamenají pro Českou republiku a další země střední Evropy onen supermarket a nezaslouženě získané peníze, si porovnejme s objemy prostředků, které každý rok odvádějí převážně zahraniční společnosti sídlící u našich západních sousedů v podobě dividend z České republiky. Tyto prostředky jsou vydělané zisky, které si posílají firmy do zemí svého původu, tedy nejvíce do Německa, Nizozemska či Francie.

Jen z malé České republiky získají tyto firmy pouze prostřednictvím dividend ročně částku přes čtvrt biliónu korun. Objem dividend, které byly z České republiky odeslány do zahraničí, činil v roce 2016 celých 289 miliard korun. To bylo o 62,5 miliardy více než v roce 2015. Uvedené číslo představuje 8,6 % hrubého domácího produktu České republiky. Pro srovnání ještě v roce 2000 se odeslalo do zahraničí pouze 20,7 miliardy korun!

Pro představu jen v případě francouzského vlastníka Komerční banky se právě do Francie v roce 2016 poslala částka ve výši 7,6 miliardy korun. Za rok 2015 činila dividenda dokonce 11,78 miliardy korun. Na těchto částkách má majoritní francouzský vlastník Komerční banky podíl více než 60 %. Náš největší podnik Škoda poslal svému německému vlastníkovi jen v roce 2016 celých 15,4 miliardy korun na dividendách a v roce 2015 činila tato částka téměř 13,7 miliardy korun.

Na to mají tyto společnosti samozřejmě právo, my tu zdůrazňujeme celkový kontext současných ekonomických vztahů a vazeb a podtrhujeme ten fakt, že ziskovost těchto firem v naší zemi je vyšší než v zemích, kde sídlí mateřské společnosti. Jinak řečeno, český zákazník platí za služby a zboží mnohdy více, jakkoli přitom náklady na českého zaměstnance těchto společností jsou naopak viditelně nižší. Profit západních zemí i z pohledu stamiliardových zisků na dividendách ze zemí střední a východní Evropy je nesporný.

Z volného trhu profituje především Francie a Německo

Francouzské a německé firmy profitují na volném trhu a na tom, že mohou své výrobky volně vyvážet a prodávat nejen v České republice, ale i dalších zemích, které označují jako zákazníky supermarketu. Pokud tedy budeme porovnávat celkovou bilanci dotací z EU třeba právě proti dividendám, pak je poměr zcela jednoznačně ve prospěch dividend, které až trojnásobně převyšují částky, které získáváme zpět z EU. I to je totiž třeba vnímat v kontextu jedné Evropy, Evropy bez hranic, Evropy, kde se volně pohybují služby, kapitál, lidé a zboží.

A to se tu nebavíme o dalších nákladech našeho členství v EU, které souvisejí jednak s bruselskou administrativou a jednak s harmonizací kdečeho. To totiž není na první pohled vidět a ani to nelze jen tak lehce spočítat.

Od našich vládních představitelů jsme bohužel žádný argument ani obranu neslyšeli. Je sice hezké kritizovat EU a její politiku, ale ve chvíli, kdy se můžeme vyjádřit a bránit se nepravdivé paušalizující zkratce, mlčíme. Zkrátka poslední výpad čerstvého francouzského prezidenta je třeba rázně odmítnout. Pro Českou republiku EU rozhodně supermarketem není, stejně tak jako nejsme občané druhé kategorie či zemí na okraji EU jen proto, že se vším, co vymyslí Německo a Francie, nesouhlasíme. Francouzský prezident jen potvrdil to, co bublá už dlouho pod povrchem, a to, že v Evropě vzrůstá deficit demokratického rozhodování.

Heiko Maas

Maas je německý politik za Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD), od března 2018 je spolkovým ministrem zahraničí ve čtvrté vládě kancléřky Angely Merkelové.

Vystudoval práva na Sárské univerzitě. V roce 1996 byl zvolen do sárského parlamentu. V letech 1998 až 1999 v něm vykonával funkci ministra životního prostředí, energetiky a dopravy.

V roce 2009 vedl SPD do celostátních voleb. Strana pod ním ale dosáhla nejhoršího výsledku v historii, když ji volilo 24,5 procenta lidí. Za SPD v letech 2010 a 2012 kandidoval také na post německého prezidenta.

Po federálních volbách v roce 2013 se SPD dohodla na koalici s CDU/CSU. V prosinci téhož roku se Maas stal v kabinetu kancléřky Angely Merkelové ministrem spravedlnosti a ochrany spotřebitele, kterým byl až do loňského března, kdy se stal ministrem zahraničních věcí. Zároveň opustil své místo v sárském parlamentu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám