Podle Babiše si jednotlivé členské státy samy mohou říct, na kterých projektech chtějí participovat a na kterých ne. Být v tvrdém jádru je prý klišé. Rozhodně nechce mít migrační politiku s Německem a Francií. „My chceme mít svoji migrační politiku úplně jinou než ostatní státy,“ řekl.

Podle Babiše musíme bojovat za české národní zájmy, i když připouští, že jsme hodně navázáni na Německo a musíme mít dobré vztahy s okolními státy. To, jakým způsobem by případně poškodilo naši ekonomiku, že se Česká republika neúčastní stejných integračních projektů jako Německo, na němž ekonomicky závisíme, neupřesnil.

Babišova vize ČR na periférii EU, kde se účastní jen vybraných projektů, je v ostrém kontrastu s proevropskými postoji zahraničněpolitického experta hnutí ANO Pavla Teličky. Ten shodou okolností v den, kdy vyšel rozhovor s Babišem, na Twitteru napsal: „Příští parlamentní a prezidentské volby budou hodně o dalším směřování ČR a její evropské politice. Tedy i o jejích strategických zájmech.“

Z Teličkových různých vyjádření přitom vyplývá, že jeho představy o roli ČR v EU, tedy o jejích strategických zájmech, jsou dost odlišné od toho, co nastínil Babiš. Ostatně názory předsedy ANO jsou i v zásadním rozporu s prointegračními postoji liberální frakce (ALDE) v Evropském parlamentu, jehož je ANO členem, přičemž europoslanec Telička ANO v ALDE nejviditelněji zastupuje.

Kdyby chtěl někdo vykládat Teličkův tweet hodně zlomyslně, mohl by si myslet, že hlavní zahraničněpolitický expert ANO vybízí ty, komu leží na srdci další účast České republiky v evropské integraci, aby nevolili Babišovo ANO.

I proto jsem se v reakci na Teličkův tweet na Twitteru otázal, jak coby proevropský politik zareaguje na izolacionistickou rétoriku svého šéfa. Telička odpověděl: „Určitě nepopřu sám sebe.”

Nedávno, též na Twitteru, napsal: „Jsem často tázán, zda budu v příští české vládě. Na nabídky brzy, ale ani napočtvrté nebudu. Nevážil bych si sebe, kdybych se nechal jmenovat Zemanem.”

To by se dalo interpretovat i tak, že kdyby Zeman nevyhrál prezidentské volby, Telička by v případě vítězství ANO ve volbách do PS ve vládě nakonec být mohl. Jenže pokud opravdu nechce „popřít sám sebe“, je otázka, jak by coby výrazně proevropský politik mohl sloužit premiérovi Babišovi, který se od další evropské integrace naopak výrazně odklání.