Článek
Když tedy nový šéf tiskového oddělení ČSSD Mikuláš Klang z Lidového domu rozeslal padesáti sociálnědemokratickým poslancům manuál, jak se vyjadřovat k majetkovým a daňovým poměrům šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, těžko mohl očekávat, že se dokument nedostane na veřejnost, více zde.
Laciná obhajoba, že takových dokumentů se každý týden vytváří spousta, je soustem snad jen pro úplné naivky. Vše vypadá jako řízený únik. Podle hesla negativní reklama také reklama. S nadějí, že přirovnání o „chytré horákyni, auditech neauditech či svlékání do naha bez ukázání pindíka“ v mysli voličů zanechají stopu. Jenže zmiňovaný manuál vypovídá leccos i o stavu sociální demokracie.
Pokud platí, že se jedná o manuál pro poslance, kteří kauzu nesledují, je to na pováženou. To snad žijí na jiné planetě nebo v jiné zemi. Třaskavá kauza dluhopisů, údajné daňové optimalizace a obecně majetkových poměrů otřásá politickou scénou. Volně navazuje na otazníky kolem dotací na výstavbu Čapího hnízda, které prošetřuje i Evropský úřad proti podvodům OLAF. Vše hrozí poškodit v očích veřejnosti obraz spravedlivého bojovníka s tradičními stranami, do něhož se Andrej Babiš od počátku pilně stylizuje.
Ministr financí ostatně už dávno promeškal správný moment, kdy mohl vše vysvětlit jednoduše. Třeba „dámy a pánové, jednal jsem, jak jsem jednal, coby podnikatel. Vše, čeho jsem využil, bylo legální, byť může být pochyb o etické stránce věci. Za což se omlouvám. Ale protože vím, jak se různé díry v zákonech obcházejí, jsem zde nyní s cílem s nepravostmi zatočit.“ Andrej Babiš místo toho vysvětluje, vysvětluje a stále víc se zamotává. Jednou vlastní Čapí hnízdo ministrovy děti, podruhé je to jeho nejlepší projekt. Jednou je vše s příjmy v pořádku, podruhé udělala chybu účetní. A tak dále.
Pokud platí, že se jedná o radu poslancům, jak se vyjadřovat, je to ještě horší. Jestliže ve Sněmovně sedí lidé, kteří bez rady ústředí nedají dohromady stručné vyjádření spatra na první dobrou, jak pak mohou zákony vypadat. V neposlední řadě je zajímavé sledovat celý spor obecně. Volební stratégům se asi musí řádně vařit mozky.
Protože asi mají pocit, že velká a silná témata nejsou. Ekonomice se poměrně daří, nezaměstnanost klesá a i ty platy se snad budou dále zvyšovat. A tak jsou voliči krmeni kauzami a osobními invektivami na všechny strany, k nimž už chybí vzít si jen něco malého k snědku jako v kině. Ale pozor, vše se může vymstít. Reálná témata totiž existují.
Platy v České republice stále zaostávají za evropským průměrem. Důchody jsou tak ubohé, že lidé aby si raději kupovali na stáří nemovitosti. Nebo ukládali peníze jinak. Ekonomika je závislá na montovnách, které tady nebudou věčně. Takže vzhůru k pozitivním programům pro domácí politiku, milé strany. Komedii můžeme zhlédnout i v kině.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.