Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Římské oslavy míru a sjednocení - Alexander Tomský

Novinky, Alexander Tomský

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Další výroční sjezd je tentokrát naplánován do Říma (25. března), kde hodlají evropští unionisté se svou bruselskou nomenklaturou pěti kvazi prezidentů oslavovat výročí 60. let od podpisu římské smlouvy šesti států, jež zahájila byrokratickou integraci kontinentu.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Alexander Tomský

Článek

Každý realista poučen historií ví, že se jejich konkretizovaná utopie jednou rozpadne, už nyní je za hranicí svých možností, takový je od časů babylonské věže zákon entropie utopických projektů. Odkud ale ta horlivost s jakou budovatelé opakují stejná hesla na svou obranu?

Na veřejnost pronikl přípravný koncept, že nutno po brexitu varovat a skrytě vyhrožovat, jaké nebezpečí hrozí zemi (slovo „stát” není v Bruselu použitelné), která by opustila Unii. „Bude odsunuta na okraj globální dynamikou.”

Fantastický jazyk ideologie!  Na zeměkouli existuje dalších zhruba 170 většinou malých a středně velkých států, ale nezdá se, že by zápasily s „globální dynamikou,” ať už ta gumová formulace znamená cokoli.

Společná deklarace má vyzdvihnout absolutní „nezbytí jednoty tváří v tvář  bezprecedentním ‚výzvám’”. Opět to obranné zaklínadlo, každá kritika, každý nesouhlas je výzva. K čemu? Inu k pokračování jednou vytýčené cesty, zpátky ni krok.

O Británii se bude mlčet, život mimo Unii neexistuje. „Naše jednota nemá alternativu”… „upevnit a posílit,” každý sám by byl ztracen „vydán na pospas globální dynamice”. Znovu ta ďábelská, neosobní síla. Že je někdy vzácně zapotřebí internacionální spolupráce (nikoli nadnárodní vlády neodvolatelné technokracie a univerzálních pravidel) málokdo pochybuje, ale jednota?

Opět si budou konstruktéři budoucnosti poklepávat na rameno, sami se oslavovat a chválit, snad ani nevědí, jaké nebezpečí představují ti, kteří důvěřují vlastnímu rozumu bez ohledu na tradici a dějiny, žádný pokus a omyl (F. von Hayek).

Nefunkční, nehospodárná Unie se považuje za „odvážné, prozíravé, daleko do budoucna mířící úsilí” (far sighted). „Vybudovali jsme kontinent z popela dvou válek a zajistili mír.”

Tak ouha! Nezanechali tu snad Američané 50 000 svých hrobů, a když už se na tu spoušť nemohli dívat, nenabídli Evropě pomocný plán generála Marshalla?

Kdo že to garantoval Evropanům vojenský pakt, aby útok na jednoho byl považován za útok i na zemi za oceánem? Slyšeli jste kdy o raketách značky Pershing? Naši mírotvorci sovětskému míru nijak nebránili.

Stokrát omílané integrační heslo. Evropské státy potřebují hlavně konkurenci. Impéria, technokrati a monopoly nefungují. Euro, ta svěrací kazajka nesrovnatelných ekonomik, až do hořkého konce nikoho nepustí. Generaci mladých z jižní Evropy odsoudilo k nezaměstnanosti. Zrušit nelze, říká kandidát na francouzského prezidenta, „přišli bychom o penze i o úspory”. A Němcům by zkrachoval export.

Co všechno už Unie nevymyslela! Biopaliva, větrníky, diesel místo benzínu, statisíce norem a směrnic. Trafiky pro vysloužilé politiky. Otevřenou společnost otevřených hranic. Ochrání nás před Tureckem, Libyí a Sýrií bez NATO, do něhož nechce přispívat?

Paní kancléřka „vítací kultury” přijíždí na oslavu zakládající šestky s nápadem větší „integrace ochotných”. Lest, jak obnovit to staré dobré jádro Unie, aby bylo konečně jasné, kdo tady poroučí. A kdo se nepřidá, bude mít smůlu.

Nebo měl pravdu náš národní básník, „že malé národy z jadrného jsou fládru, ty velké a poslušné jen z plynových hadrů”?

Alexander Tomský

Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.

Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.

Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.

Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám