Už po několika dnech ale bylo všechno jinak. Pod tlakem zpráv o tom, že nejen už odstoupivší poradce pro národní bezpečnost generál Michael Flynn, ale i další Trumpovi spolupracovníci se během volební kampaně čile stýkali s ruským velvyslancem ve Washingtonu, usoudil Trump zřejmě, že nejlepší obranou je útok.

Prostřednictvím několika kratičkých sdělení na Twitteru, jak jinak, obvinil svého předchůdce Baracka Obamu z toho, že prý během volební kampaně nařídil odposlouchávání jeho volební centrály v Trump Tower na Manhattanu. Vzápětí se ukázalo, že svoje tvrzení není schopen doložit žádnými důkazy. Bude z toho tedy ještě pořádná mela, která má velký potenciál Trumpovi tentokrát opravdu zavařit, až se jeho obvinění budou nezávisle vyšetřovat.

Americká média - a nejen ta Trumpa pravidelně kritizující - se začínají ptát, zda se Trump vůbec dokáže chovat jako prezident. A zdali dokáže rozlišovat podstatné od nepodstatného.

Už před útokem na Obamu mluvil bez jakýchkoliv důkazů o tom, že nejrůznější protesty, které se proti němu rozhořely po celých USA, organizuje Obama. Kritiku některých svých spolupracovníků kvůli stykům s ruskými diplomaty nazval „honem na čarodějnice“, přičemž mu úplně uniklo, že jak Flynn, tak ministr spravedlnosti Jeff Sessions se dostali pod tlak nikoliv kvůli kontaktům samotným, ale kvůli tomu, že je nepřiznali. Flynn lhal svému nadřízenému viceprezidentovi Miku Pencemu, Session kongresmanům během schvalování jeho nominace.

Možná se nelze divit, že v amerických médiích se ve spojení s Trumpem stále častěji používá pojem „unhinged“. To by v doslovném překladu znamenalo „vysazený z pantů“, v méně doslovném „vykolejený“. Normálně se ale toto slovo překládá prostě jako „pomatený“.

Ani pro USA, ani pro svět ale není dobrou zprávou, že v Bílém domě sedí pomatený člověk. Ukazuje se sice, že pojistky amerického systému liberální demokracie na Trumpa zatím stačí, takže soudy kupříkladu okamžitě zablokovaly jím vydaný antiimigrační dekret. Ale pokud se k akci nerozhýbe také  Republikánská strana, jejíž většina v obou komorách Kongresu zatím za Trumpem stojí, je pravděpodobné, že bude ve svých eskapádách pokračovat.

V demokratické politice naštěstí vše souvisí se vším. Trump je na začátku svého prezidentování prezidentem s nejnižší mírou podpory ve veřejném mínění v moderní americké historii. Pokud by jeho preference začaly opravdu strmě padat, pochopí rychle i republikánský establishment, že by to mohlo vést k velké porážce strany ve volbách do obou komor Kongresu v příštím roce. Stane-li se to, bude mít Trump problém vytrvat v úřadu celé čtyři roky.