Seznam Zprávy zveřejnil rozhovor s dosluhujícím prezidentem České akademie věd Jiřím Drahošem jako s potenciálním kandidátem na úřad prezidenta republiky zde.

Drahoše by na Hrad podpořili předseda STAN Petr Gazdík a šéf KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. V rozhovoru samotném zaznívá, že se k Drahošově případné kandidatuře příznivě staví také předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Autoři rozhovoru se na Twitteru ptali uživatelů, jak na ně Drahoš v této roli zapůsobil. Odpověděl jsem za sebe po pravdě: „Nudně.“

Pan T. V. na to zareagoval: „To by bylo fajn, mít jednou nudného prezidenta. Jenomže jak ho zvolit?“ A z toho vzešlo téma této úvahy.

V jaké situaci by mohlo být fajn, kdyby byl prezident nudný? To je podobné jako často se vyskytující popis fungující demokracie: „Lidé ani nevědí, kdo je v zemi premiérem nebo prezidentem.“ Prostě nuda v dobrém slova smyslu, všichni si žijí spokojeně a politici dělají svou práci nenápadně coby službu státu a lidem.

Idyla. Nudný prezident do tohoto obrázku blahobytu dokonale zapadá. V čem ale žijeme my tady a teď?

Společnost je rozdělena. Klid není nejen doma, marně by ho jeden hledal za hranicemi. Včetně států, o kterých by se ještě nedávno mohlo říct, že jsou to právě ty, v nichž se nikdo nezajímá o to, kdo je v zemi premiérem či prezidentem. Protože se většině lidí žije dobře a tkáň soužití netrhají nesmiřitelné rozpory.

U nás je situace navíc komplikovaná tím, že dva politici z nejvyšší špičky záměrně rozdmýchávají v lidech nevraživost vůči spoluobčanům, kteří nevolí je – ty dva politiky. Miloš Zeman působí v symbióze s Andrejem Babišem. Zeman poštvává své příznivce na ty ostatní, kteří ho dávno prokoukli a za žádnou cenu mu nedají hlas. Babiš dělá totéž, jen volí jiná slova.

Jiří Drahoš ještě neřekl, zda bude kandidovat na Hrad, rozhodnout se má koncem března. Začátkem března má přijít vyjádření Miloše Zemana a z blíže nevysvětlených důvodů se ustálilo mínění, že oznámí kandidaturu na druhé prezidentské období. Pokud se tak stane, budou stát nejen Drahoš, ale také další kandidáti proti velmi nenudnému protivníkovi, vysoce profesionálnímu hráči s nulovým etickým prahem.

Ze studijních důvodů je dobré pokaždé si představit kteréhokoli z hradních adeptů tváří v tvář Zemanovi v přímé televizní debatě. Prezident je funkce výsostně politická. Jen dobrý člověk, třeba i skvělý odborník, nudný a bez politických zkušeností je rána mimo terč. Zvláště když v okamžiku výstřelu do vás schválně strčí vysmátý profík.