Článek
Nevadí. Lze si totiž domyslet, co se docela jistě nestalo. Kupříkladu že nikdo z přítomných mužů Miloši Zemanovi neřekl, ať po lednu 2018 už neprezidentuje. Je to koneckonců jejich zaměstnavatel a někteří si vydělají víc než ministři vlády. Na Hradě k tomu ani nepotřebují dřít jako koně nebo dostat předepsanou bezpečnostní prověrku.
Pro některé je prezident zároveň čestným předsedou jejich jinak bezvýznamné strany. A pro všechny je zdrojem vlivu, o kterém by si jinak mohli nechat jen zdát.
Zahraničně-politický poradce Hynek Kmoníček tajemně naznačil, že panu prezidentovi prezentoval argumenty pro i proti. Ty pro další kandidaturu byly politického rázu, ty které by snad mohly být proti, osobního rázu.
Narážel-li na zdraví prezidenta, pak se ale hodně mýlil. Víme přece, že kromě některých menších problémů, jako je neuropatie nebo cukrovka, nebo jistá příchylnost prezidenta k některým návykovým látkám, jako je nikotin a alkohol, je prezidentovo zdraví tak vynikající, že už nepotřebuje ani lékařské konzilium.
Shromáždění poradci nemohli samozřejmě panu prezidentovi otevřeně říct, že chtějí, aby dál prezidentoval především proto, že je to v jejich osobním zájmu. Takové postoje je třeba zabalit do vzletnějších vět. Představme si jakých.
Země i svět Tě, Miloši Zemane, dál potřebují. A to zejména nyní, kdy už nejsi považován jen za blízkého přítele nejmocnějších mužů Ruska a Číny, ale i za českého Trumpa. Jsi v moři evropského politického blátíčka pilířem a důležitým mostem, bez něhož by se geopolitický provoz musel spoléhat na brodění zrádnými mělčinami nebo na nespolehlivé pontonové mosty globálních ženistů.
Bez Tebe by se navíc mohla k moci prodrat opět fašizující Kavárna, která by pod praporem Pravdy a Lásky zase jen pohrdala pracujícím lidem. A komu jinému než Tobě by lid spolkl i s navijákem, že spojenec nejvýznačnějšího českého oligarchy je ve skutečnosti levicovým politikem? Kdo by vetoval případné další lex Babiše a posílal je k Ústavnímu soudu? Sorry jako...
A co hranice našeho státu? Komu jinému by lid uvěřil, že invaze muslimských uprchlíků k nám je už opravdu, ale opravdu na spadnutí, a že prezident země je ochoten se v takovém případě obléct do maskáčů a spolu s hasiči bránit naši vlast? Která jiná první dáma je pro tento účel vycvičena v zacházení se zbraněmi všech ráží?
Bylo jistě sneseno ještě mnoho dalších pádných argumentů. Sám pan prezident blahosklonně prozradil, že nakonec žádný z poradců mu nedoporučil, aby nekandidoval. Jistě tím byl velmi překvapen. Schůzku se spolupracovníky totiž v očekávání zdravé oponentury svolal proto, že ho ani ve snu nenapadlo, že ho budou prosit, aby pokračoval.
Těžké rozhodování tedy bude zase jen a jen na Miloši Zemanovi. Nám ostatním nezbývá než žít do 9. března v nesnesitelném napětí.
Hezky to shrnul jeden uživatel Twitteru: „Z toho, jestli Zeman bude kandidovat, jsem napjatý. Naposledy jsem takhle nedočkavě očekával známku z matiky, když jsem odevzdal prázdný papír.“
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).