Článek
Začátkem července se mléko v Lidlu prodávalo za 6,90 korun, tento týden bylo v Penny Marketu dokonce o korunu levnější. Mlékárny přitom v květnu podle Státního zemědělského intervenčního fondu dostávaly za litr v průměru 9,80 koruny, samotné zpracování a balení pak podle Potravinářské komory přidá další dvě až 2,5 koruny.
Kvůli přebytku mléka a tlaku některých řetězců musejí mlékárny vybrané výrobky prodávat se ztrátou, tvrdí Potravinářská komora. „Žádný podnik na světě nedokáže dlouhodobě vyrábět a prodávat se ztrátou. To matematicky nevychází,“ řekla prezidentka komory Dana Večeřová.
Za nízkými cenami není levnější výroba, ale přetlak mléka na evropském trhu. Když je suroviny víc, než se daří prodat za rozumnou cenu, klesají i ceny trvanlivého mléka, másla nebo sýrů. Situaci zhoršuje nejistý vývoz včetně omezení některých výrobků na čínském trhu i napjatý mezinárodní obchod. Výroba mléka v EU letos v květnu meziročně vzrostla o 3,7 procenta, v Česku dokonce o 3,9 procenta.
Náklady na výrobu jsou přitom vysoké. U mléka musí někdo chovat krávy, platit krmivo, veterináře, energie i lidskou práci, k tomu zpracování, obal a dopravu. U balené vody většina těchto nákladů odpadá.
Pro obchody je mléko oblíbeným zbožím do slevových akcí. Kupuje ho skoro každý, jeho cenu si lidé pamatují a sleva v letáku působí silně. Zákazník navíc většinou přidá do košíku další zboží, na kterém řetězec ztrátu z akce dožene.
„Za nižší cenou stojí klesající výkupní cena mléka. Promítáme tuto nižší nákupní cenu přímo našim zákazníkům, ceny však snižujeme u výrobků napříč naším mléčným sortimentem,“ konstatovala za společnost Lidl Iveta Barabášová.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza vidí v situaci dokonce pozitiva. Tvrdý boj o zákazníky podle něj trhu prospívá. „Nízké ceny jsou vítězstvím zákazníků a právě díky podobným akcím a obecnému tlaku na co nejnižší ceny jsou dnes potraviny o 3,4 procenta levnější než před rokem,“ dodal.
Srovnání může klamat
Srovnání ceny polotučného mléka s výkupní cenou suroviny ale může klamat, upozorňuje agrární ekonom Tomáš Maier. Syrové mléko má kolem čtyř procent tuku, polotučné jen 1,5 procenta, zbytek se odstředí a zhodnotí v dalších výrobcích. „Polotučné mléko lze vnímat jako vedlejší produkt. Je to podobné, jako bychom se divili, že kuřecí kostra je levnější než celé kuře,“ řekl Maier.
Zástupci evropských mlékáren minulý týden jednali s eurokomisařem pro zemědělství Christophem Hansenem. Podle předsedy Českomoravského svazu mlékárenského Jiřího Kopáčka už nejde o problém jednoho výrobku, ale o ohrožení celého odvětví. Levné akce podle mlékáren nelze dlouhodobě dotovat ze zisku z jiných výrobků.
Koncem roku 2025 bylo v Česku evidováno bezmála 1,4 milionu kusů skotu, z toho zhruba 343 tisíc dojnic. Roční produkce mléka se podle ministerstva zemědělství pohybuje kolem 3,4 až 3,5 miliardy litrů.
