Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Prezident Zeman se Česku prodražuje – Jiří Pehe

Novinky, Jiří Pehe

Kancelář prezidenta republiky se neomluvila v termínu stanoveném soudem vnučce novináře Ferdinanda Peroutky za nepravdivé výroky na adresu Peroutky. Ta podala návrh na exekuci, aby Hrad k omluvě donutila. Exekutor nyní vyměřil Hradu pokutu 100 tisíc korun. Pokuty se mohou opakovat, nebo je možné i obstavení hradního majetku a účtů.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jiří Pehe

Článek

Mohli bychom samozřejmě argumentovat, že je to jen taková hra. Kancelář prezidenta republiky (KPR) je státní orgán, zabavené peníze se tedy jen z účtu jedné státní instituce přesunou na účet jiné státní instituce.

Skutečností ale je, že zablokované peníze nemohou být použity na to, na co jsou určeny v rozpočtové kapitole Hradu. V obecnější rovině lze celou věc nahlížet i tak, že prezidentovo pohrdání soudem zaplatí tak či onak daňoví poplatníci.

Jen pro přehled: z daní nás všech Hrad v roce 2016 utratí 456 miliónů korun. V roce 2002, což byl poslední celý rok Václava Havla na Hradě, činily hradní výdaje 296 miliónů korun. To je i při započítání inflace slušný nárůst.

Jeden by si mohl myslet, že takový nárůst ve výdajích Hradu se promítne do zlepšeného fungování KPR a skvělé reprezentace země v zahraničí. Jenže místo toho vidíme Hrad, který se pomalu stává pevností, před jehož branami lidé stojí fronty, a kde prezidentův kancléř Mynář nemá potřebnou bezpečnostní prověrku. Což znamená, že v jednáních o tajných záležitostech, třeba ve vztazích s NATO, za něj musí suplovat někdo jiný.

Daňoví poplatníci platí prezidentovi i za to, aby vykonával některé pravomoci, které mu svěřuje ústava nebo nižší zákony. Miloš Zeman je ale nevykonává.

Odmítá kupříkladu jmenovat profesory, nebo - až na naprosté výjimky - využívat své pravomoci udílet milosti. Nyní také - ve zřejmé pomstě ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi za jeho kritiku prohlášení nejvyšších ústavních činitelů ohledně dalajlámy - odmítá povýšit některé Pelikánem navržené generály.

Prezident a jeho družina také nedávno za státní peníze vyrazili na pohřeb slovenského prezidenta Michala Kováče, ale jaksi se jim nepodařilo dorazit včas. Není známo, že by byl zatím někdo z prezidentova protokolu (nebo jeho mluvčí Ovčáček za nepravdy ohledně toho, kdo zpoždění zavinil) potrestán - třeba jen stržením prémií.

Prezident také zorganizoval velkolepou návštěvu svého čínského kolegy. Jenom výdaje na bezpečnostní opatření v souvislosti s touto návštěvou překonaly veškeré rekordy. Prý se nám to bohatě vrátí v podobě čínských investic. Poslední čísla ale ukazují, že příliv čínských investic se zatím nekoná a český export do Číny meziročně oslabil o pět procent, na 29 miliard korun. To je zlomek toho, co ČR exportuje na Západ.

Zdá se být logické, že právě západní země, kam jde 80 procent českého exportu (a zejména Německo s více než třicetiprocentním podílem na českých exportech), bychom si měli hýčkat. Ale kdyby kultivace vztahů s těmito partnery byla jen na Hradu, vypadalo by to dnes asi tak jako s mizivou četností prezidentových návštěv v západní Evropě či ve Spojených státech.

Jiří Pehe

Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.

Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.

V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).

Na současného prezidenta panují různé názory. Řada lidí na něj nedá dopustit. Jisté ale je, že pokud se na něj budeme dívat ekonomickými brýlemi, začíná být tohle prezidentování při srovnání výdajů na něj a výnosů z něj hodně drahý špás.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám