Podle některých médií proto, že Pelikán kritizoval společné prohlášení čtyřech nejvyšších ústavních činitelů, v němž se ve snaze udobřit si Čínu distancovali od vládních politiků, kteří se setkali s dalajlámou.

Hrad informace o důvodech, proč Zeman generály nejmenuje, nezveřejnil. Ale i kdyby nakonec oficiální vysvětlení bylo jiné, informace od „nejmenovaných“ novinářských zdrojů z Hradu by jen potvrzovaly hradní praxi, kterou už známe.

Prezident kupříkladu před časem odmítl jmenovat svého hlasitého kritika Martina Putnu profesorem. Když ho pak za to kritizovali představitelé univerzit, odmítl jmenovat profesory vůbec. Později přeci jen svolil, že bude jmenovací dekrety podepisovat, ale nebude je sám předávat.

Později odmítl jmenovat další tři profesory. Přinejmenším dva z nich před tím prosluli tím, že s prezidentem buď v něčem nesouhlasili, nebo ho kritizovali. Prezident také trestá některé rektory za jejich kritické postoje k němu tak, že je nezve na oslavy 28. října na Hrad.

Český prezident naštěstí nemá žádné pravomoci, které by mu umožňovaly aktivní útok (třeba odvolání někoho z funkce), takže jeho „pomstou“ je, že se chová poněkud trucovitě. Například, že odmítne vykonávat některé pravomoci, které by podle zákona vykonávat měl, anebo odmítne něco udělat.

Je samozřejmě nemilé, že přímým terčem jeho odvety se stávají často lidé, kteří za nic nemohou. Kupříkladu generálové, kteří mají tu smůlu, že jejich povýšení navrhuje ministr, kterého chce prezident poučit, kdo je na českém dvorku pánem.

Pokud se informace o tomto poněkud dětinském chování naší hlavy státu potvrdí i v případě nejmenování generálů, a prezident by se chtěl chovat konzistentně, musel by se tentokrát pustit do střetu i s Andrejem Babišem. I ten totiž prohlášení čtyřech nejvyšších činitelů kritizoval a zastal se ministra kultury Daniela Hermana, který setkání lidoveckých členů vlády s dalajlámou zaštítil.

Pokud jde o Hermana nebo další lidovce, třeba pan prezident najde ve svém repertoáru nějaký úkon, jenž souvisí s kulturou, vědou nebo zemědělstvím, který odmítne provést, aby jim dal co proto. Ale co s Babišem?

Jeden možný krok, kterým by dokonce České republice mohl pro jednou prospět, tu je. Šuškalo se totiž, že Zeman coby spojenec Babiše bude vetovat novelu zákona o střetu zájmu, tzv. lex Babiš. Pomstít by se tedy mohl tentokrát netradičním způsobem - tedy ne tak, že odmítne něco udělat, ale že naopak něco udělá.

V tomto případě podepíše zmíněný zákon, pokud projde, poté, co ho vrátil se změnami Senát, napodruhé Poslaneckou sněmovnou.  Za to by panu prezidentovi možná zatleskal i dalajláma.