Článek
Od ministra vnitra Chovance jsme se dozvěděli, že by měli socialisté nejlépe padnout do objetí s prezidentem Zemanem. Jihočeský hejtman Jiří Zimola se rovnou nechal na Pražský hrad objednat. A sdělil předsedovi strany a premiérovi v jedné osobě, že by se měl zeptat lidí, co si přejí.
A oba pánové se shodují, že by měl být především Bohuslav Sobotka, předseda strany a premiér v jedné osobě, důraznější. A jaké má jejich plán šance na úspěch? A jaká rizika? Přístup smíření s prezidentem by pravděpodobně mohl nést ovoce. Lze očekávat, že jeho stoupenci budou volit toho, na koho jim jejich favorit ukáže. Jednotná linie s Hradem by se také mohla před voliči vydávat za zájem o jejich každodenní životy.
Jenže celá úvaha v sobě obsahuje základní nedostatek. Prezident Zeman zatím svými vyjádřeními většinou podporuje právě Andreje Babiše. Ukázalo se to naposledy po krajských volbách. A pokud by sociální demokracie jasně dala najevo svůj zájem o smíření, vydala by se na milost a nemilost rozmarům svého staronového pána. Stejně tak na voliče může působit zvláštně skutečnost, že ač se hejtman Zimola vymezuje, plánuje ve svém kraji novou koalici právě s ANO. A pro svůj požadavek zdanění církevních restitucí nachází podporu opět v hájemství babišovců.
Existuje i jiný způsob, jak získat hlasy. Ve společnosti je řada voličů, kteří se obávají o proevropské, západní a liberálnědemokratické směřování země. Zároveň také brojí proti nástupu populismu a váží si výhod, které skýtá členství v Evropské unii. A tato část veřejnosti právem očekává silného politika, který poskytne vizi, směr a nebude se bát konfliktu. A například při posledních oslavách 17. listopadu zásadový postoj premiéra s nadějemi ocenila. V tomto ohledu je výzva k razantnímu přístupu správná. Nedávno Sobotku vyzval k činu také bývalý premiér Petr Pithart. Ten se obává, že se republika „račím pohybem vzdaluje Západu“.
Nastal také čas nově definovat levicový přístup. Vždyť symbolem moderní levice může být mimo jiné úvaha, že kdokoliv, ať je jakkoliv bohatý nebo úspěšný, se může dostat do úzkých. Pak je zde záchranná síť. Stejně tak je ale potřeba důraz na nová témata a nové tváře. Protože hnutí ANO není první ani poslední, které uspělo díky poskytnutí naděje na změnu, která vyvede lid z pocitu nekonečné šedivé nudy života v stále bohatší a klidné zemi.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.