Článek
Nicméně každá politická událost takových rozměrů se vždy pojí s nepředvídatelným vývojem. Převládají těžko zvladatelné emoce spíše než chladný rozum, což jsou situace, které dokážou lépe využívat populisti všech barev než politici hlavního proudu.
Dá se tedy předpokládat, že brexit, který by se za jistých okolností dal odbýt jako prosté zmenšení půlmiliardové a nadále velmi bohaté EU o jednu, byť velkou zemi, může vést k vývoji, který se vymkne politické kontrole současného kontinentálního establishmentu.
Jisté je, že bude provázen řadou krizových jevů, s nimiž se budou muset Brusel i členské země pružně vypořádat. A podíváme-li se na jednání EU v časech krize, není příliš důvodů k optimismu. Unie je zjevně projekt spíše pro dobré počasí než pro hurikán.
Je samozřejmě možné, že lídři EU uchopí brexit jako pozitivní výzvu. Za mnohými prohlášeními německých a zejména francouzských politiků o tom, jak moc chtějí, aby Velká Británie zůstala v EU, bylo možné vytušit přání, aby už konečně Britové z Unie takříkajíc vypadli a přestali brzdit její další integraci.
Jenže pokud se jádro EU, zbavené ostrovního závaží, okolo myšlenky další integrace semkne, bude to vážná výzva pro země na periferii, které si větší integraci nepřejí.
Dezintegrační tendence v EU tak mohou paradoxně nastat nejen jako důsledek inspirace brexitem, ale i jako důsledek tlaku jádra EU využít brexit k posílení další integrace. V druhém případě nehrozí přitom ani tolik odchod jednotlivých zemí, jako spíše rozdělení EU na dvě části.
V každém případě se v příštích měsících připravme na jízdu z kopce. Bude to hodně fučet, a pokud nám jenom uletí klobouky, bude to za rozhodnutí britských voličů ještě pořád snesitelná daň. Bohužel hrozba karambolu je zhruba stejně velká.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).