V současné situaci je povinností každého státotvorného politického subjektu postavit či podpořit protikandidáta Miloši Zemanovi v prezidentských volbách. Takto napsáno to zní jako názor autora tohoto textu. Jenže to nejsou moje slova.

Vyřkl je europoslanec a někdejší český eurokomisař Pavel Telička. Že by byl zahraničněpolitickou tváří ANO, to se napsat zdráhám. Andrej Babiš plánoval učinit touto tváří Jaroslavu Jermanovou. Má heslo Jarka connecting people a byla už na zájezdu ve Středočeském kraji s velvyslanci pěkných, leč nikoli prvořadých zemí.

Opatrnost proto velí brát Teličkův výrok jako výrok jednotlivce. Zároveň je v ANO jedním z mála, o kterých lze říci, že mají nenulovou hodnotu. Ale s Babišovou linií nemá jeho apel mnoho společného.

Babiš se sice kroutí jako úhoř na pánvi, když dostane otázku, koho postaví či podpoří na Hrad, ale už řadu týdnů předvádí líbánky se Zemanem. A to počkejte, až se uskuteční ohlášená prezidentova návštěva Čapího hnízda. Tonda Blaník po ní možná půjde do penze, protože mu dojde, že je podělaný břídil.

Lidé na síti nereagovali na Teličku nadšeně. Hlavně kvůli Babišovi. Dokonce se ironicky ptali, zda nezahájil kampaň pro šéfa. Nebo pro sebe. V politice se ostatně nedá vyloučit nic. Ale člověk by zároveň rád konal dobré skutky a jednou za uherský rok by rád věřil v podobnou politikovu snahu. Tak zkusmo – teď.

Telička se vyzná v evropských záležitostech na úrovni, kterou ovládá v Česku málokdo. Pojďme si představit, že vidí mnohem lépe a důkladněji to, co ani my méně informovaní nedokážeme přehlédnout. Rostou nálady v původní části EU, že se po dosavadních zkušenostech udělá Evropa dvourychlostní. Ty příživníky, kteří jsou věčně nespokojení, tedy státy, k nimž patří Česká republika, odsunou nejdříve do pozadí, když jim členství v Unii nevoní, ale prachy od ní berou rády. A pak se jich možná postupně zbaví úplně. Navíc když je tady nadržený kupec.

Včerejší nizozemské referendum nebylo podle všeho tolik o Ukrajině jako o „těch z východu“ vůbec. Zájemce o naše převzetí vynaložil velké úsilí a může být spokojen (zde http://www.evropskehodnoty.cz/nizozemske-referendum-hra-o-ukrajinu-nebo-o-budoucnost-evropske-unie/). V Nizozemsku se mu vydařilo to, co zatím neprošlo v Německu (zde http://www.evropskehodnoty.cz/vyzkum/pripad-lisa-jak-kreml-se-lzivou-propagandou-naboural/).

Ale není všem dnům konec. Pokud bude na Hradě podruhé člověk, který se netají rolí příručího Kremlu, pochopí stoupenci dvourychlostní Evropy, že Česká republika si přeje být nahý blb v trní. Vždyť rozpadem Schengenu, natož vypadnutím z EU by tratila nejvíc (zde http://www.novinky.cz/domaci/394925-na-rozpad-schengenu-by-nejvice-doplatilo-cesko-a-slovensko.html).

Když má někdo takovou úchylku, proč mu k ní nepomoci?