KOMENTÁŘ: Mluví k nám mluvčí, nebo Ovčáček? - Jiří Pehe

Ovčáček v těchto pořadech předkládá veřejnosti nikoliv oficiální stanoviska prezidenta, což je v popisu jeho práce, ale i řadu jiných názorů. Není přitom často jasné, zda jsou to názory jeho, nebo prezidenta.

Jen v posledních dnech tak vystoupil Ovčáček v půlhodinových pořadech ve formátu jeden na jednoho v České televizi, Radiožurnálu ČRo anebo v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové na ČT. Ve všech prohlašoval značně kontroverzní věci.

Člověk, který má zkušenosti s médii v západních zemích, žasne. Média i mluvčí politiků, zejména pak mluvčí hlav států, se tam důsledně drží předpokladu, že mluvčí je cosi jako „tlampač“ daného politika či úřadu a že není jeho rolí prezentovat vlastní názory, jakož není rolí médií z něj jeho vlastní názory páčit.

Proč by ostatně měly být názory mluvčího nějak podstatné? Až na naprosté výjimky není odborně nijak fundovaný. A pokud ano, měl by mít dostatek soudnosti, aby se držel své role.

Ne tak pan Ovčáček. Je ho všude plno, přičemž, jak už bylo řečeno, v podstatě vystupuje jako komentátor veřejného dění. A česká média to nejen přijímají jako samozřejmost, ale přispívají k tomu.

Je možná pochopitelné, proč si média pana Ovčáčka hýčkají. Je to osoba kontroverzní a polarizující. Jedna část veřejnosti ho bytostně nesnáší coby bezcharakterního „šmoka“, druhá ho bere coby člověka, který obětavě vytváří kouřovou clonu pro jimi obdivovaného prezidenta.

Prezident i další politici jsou obklopeni i dalšími spolupracovníky, jako jsou poradci, kteří vcelku legitimně sami za sebe v médiích vystupují, jakkoliv veřejnost od nich samozřejmě očekává, že s politikem, jemuž slouží, budou obecně souznít. Mluvčí je ale jiná kategorie.

I skutečně slavní mluvčí, kteří už před příchodem do svých funkcí měli výrazný veřejný profil, jako byl mluvčí Tonyho Blaira Alastair Campbell nebo mluvčí Billa Clintona George Stephanopoulos, se během výkonu svých funkcí drželi zpátky. Za sebe začali mluvit a psát opět teprve po odchodu z funkcí mluvčích či šéfů komunikačních odborů.

Je opravdu záhadou, čeho se – kromě kontroverze a tím i snad větší sledovanosti – snaží docílit česká média, když zvou mluvčího Ovčáčka jako hosta do různých diskusních pořadů. Snad jen jakéhosi škodolibého matení veřejnosti, jíž mohou následně servírovat vlastní spekulace, zda Ovčáček mluvil v dané věci za prezidenta.

Jinak mají jeho názory hodnotu jen do té míry, že si veřejnost může udělat představu, jací lidé se v okolí prezidenta vyskytují a ovlivňují ho. Že to není v případě současného prezidenta žádná sláva, ale už víme, aniž by pan Ovčáček musel vystupovat každý druhý den v médiích jako politický komentátor.