Kandidátský projev Miroslava Kalouska na sněmu TOP 09 byl ukázkou politického žánru. Charakteristika současné doby je povedeným shrnutím: „Čím méně Evropské unie, tím více Moskvy. Čím více Moskvy, tím více Zemanů a Babišů. A čím více Zemanů a Babišů, tím méně opravdové demokracie.“

TOP 09 se pod vedením nového předsedy nabízí jako garant demokracie a kolega všech sil v České republice, jimž jde o totéž. „Musíme hledat spojenectví a minimální demokratický jmenovatel, který nám umožní diskusi a spolupráci i s demokratickou levicí,“ snaží se Kalousek o prolomení stereotypů. Zároveň varuje, že vůbec největším rizikem je naše vlastní lhostejnost.

Puncovaný ďábel v očích většiny těch, kteří se pokládají za občany levicového cítění, se i kál, že nedělal jako ministr financí věci správně: „Musíme být mnohem více empatičtí vůči lidem obávajícím se o svůj sociální standard a na aplikaci přijatých opatření musíme dostatečně dohlédnout tak, aby byla flexibilní vůči konkrétním lidským osudům.“

Zdá se, že se nový předseda TOP 09 pokusil o překročení vlastního stínu. A zdá se, že marně. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka odpověděl na jeho výzvu chladně, i když nevyloučil spolupráci tam, kde vidí Kalousek hlavní diskusní průniky: EU, demokracie, bezpečnostní zájmy země. Vstřícnější ale Sobotka nemohl být z definice.

Toto je Kalouskova základní teze: „Podnikatelé, kvalifikovaní odborníci a představitelé svobodné tvůrčí inteligence jsou rozhodujícími elementy liberálního kapitalismu pro střední vrstvu. To je naše cílová skupina. Především jejich zájmy musíme umět chránit a prosazovat. Bude to jejich stát a jejich země. A díky nim pak tato země bude vstřícná, přátelská a solidární ke všem svým občanům.“ Sobotkovi voliči se tady nenajdou. Leda jako někdo, kdo má spoléhat na přátelství těch vyjmenovaných – a po Topolánkových vládách to Kalouskovi nevěří.

Další potenciální spojenci, které měl šéf TOP 09 na mysli, ODS a KDU-ČSL, zareagovaly vlažně anebo víc než vlažně. Ani v jejich silách není průnik do nabízeného prostoru, kde je příliš mnoho volného místa na improvizaci a číhají riskantní gesta a kroky.

Hlavou do zdi ale hned po prvním kroku narazil i sám Kalousek. A to nikoli jen kvůli přehlédnutí jeho podané ruky. Po zvolení místopředsedkyně Jitky Chalánkové se totiž okamžitě připomněla veřejná podpora, kterou v létě poskytla Konvičkovu IVČRN s pochvalou, že hájí křesťanské hodnoty. To se pak vzletná slova nového šéfa topky čtou skoro jako parodie: „Odmítněme xenofobní, rasistické a nesnášenlivé postoje.“

Lidé, kteří by TOP 09 volili, začali psát ve veřejném prostoru, že s Chalánkovou ve vedení to neudělají. Co teď? Riskantní krok, po kterém tam nebude, anebo lhostejné nepřekročení vlastního stínu?