Poslance Ladislava Šincla musí pozorovatelé sněmovních debat dobře znát. Byl zvolen poprvé v roce 2006 a od té doby zastupuje ČSSD. Zapamatovat si ho museli proto, že vystupuje s interpelacemi tak často, že ho mám v paměti, aniž bych musel zjišťovat, kolikrát přesně se obrátil na členy vlády se svými dotazy.

Tento poslanec jen pokračoval ve svém obvyklém stylu a adresátem se stal ministr financí Andrej Babiš. No a tohle dělat neměl. Ministr, vicepremiér, majitel všeho možného v republice se přece sebou nemůže nechat smýkat jako nějaký řadový politik. Babiš ale nepřekvapil obvyklým pavlačovým způsobem vystupování od sněmovního mikrofonu, pro který obvykle sklízí úspěch mezi značnou částí obyvatelstva, jíž je bytostně blízký (myslím způsob vystupování, před ten mikrofon by si netroufli).

Šok způsobilo teprve sdělení Ladislava Šincla a dalšího soc. dem. poslance Václava Votavy, že ministr financí na poslance soc. dem. vytáhl složky s velmi osobními údaji týkajícími se majetkových poměrů Šinclovy rodiny. A dával podle jejich svědectví najevo, že informace může v Šinclův neprospěch využít. Tomu se říká zastrašování. V knize Jaroslava Kmenty Kmotr Mrázek se píše, že takto pracoval František Mrázek.

Klubu ČSSD ve Sněmovně to zas připomnělo, že stejné metody uplatňovala na své nepřátele StB. A teď všichni včetně premiéra Bohuslava Sobotky nevycházejí z údivu, mračí se, vztekle mávají rukama, vyzývají Babiše k veřejné omluvě, popírají, že by šlo o koaliční krizi, a vůbec je šrumec.

Já tomu Babišovi ale musím dát za pravdu: ti politici jsou opravdu jak malé děti, které neví nic o skutečném životě. Vždyť je to prosté, má to železnou logiku a je jasné jako barva řepky olejky. Podívejte se: stát se má řídit jako firma. Hlavní a jediné rozhodující slovo má šéf. Šéf musí mít k dispozici účinné páky na všechny zaměstnance (občany). Musí těm, kteří si myslí, že si smí dovolit kritiku, ukázat, že jsou plně v jeho moci. Tááákhle jsou malincí.

Až bude stát firmou, použijí se k tomu přímo tajné služby. Komu jinému mají sloužit než šéfovi? Citlivé neveřejné informace, o kterých vyprávějí Šincl a Votava, mohly přijít z ministerstva financí. Je snad toto ministerstvo státní? Vypadá to podle této epizodky, že už je firemní. Ach ty složky, ty krávy nenažrané.

Babiš ale všechno, co viděli poslanci ČSSD, s široce otevřenýma očima odmítá. Tak jo. Máme dnes vlastně jen dvě jistoty. Na Donbasu nejsou žádní ruští vojáci. Babiš žádné složky nikdy nikomu neukazoval.