I když se konflikt označuje jako hybridní válka, podobně jako u mnohých jiných současných jde o válku občanskou.

Spory se netýkají jen města Debalceva, kde separatisté dál útočili na ukrajinské vojáky, než se podařilo vyjednat jejich odchod, či strachu, že jedna strana stáhne těžké zbraně a druhá toho využije. Podstata sporu je v odlišném pohledu znepřátelených stran na budoucí uspořádání Ukrajiny a její zahraničněpolitickou orientaci.

Separatisté to dali jasně najevo, když hned po podpisu příměří přišli s dalšími požadavky. Nechtějí jen, aby Kyjev v rámci příměří ukončil Protiteroristickou operaci (ATO), jak se oficiálně nazývá vojenská akce proti separatistům. Požadovali také, aby Ukrajina zůstala dál neutrální, přestože poslanci loni schválili návrh zákona ukrajinského prezidenta Petra Porošenka na zrušení statutu neutrality a vyjádřili podporu vstupu Ukrajiny do NATO. A právě vstup do NATO odmítá Rusko, které nechce mít na svých hranicích další alianční zemi.

Jednoduché to ale nebude ani s budoucím správním upořádáním Ukrajiny.  Po skončení šestnáctihodinové minské schůzky Petra Porošenka, německé kancléřky Angely Merkelové a prezidentů Ruska a Francie Vladimira Putina a Francoise Hollanda si ukrajinský prezident postěžoval na tlak Moskvy. Nacionalisty doma okamžitě ubezpečil, že Ukrajina zůstane jednotnou unitární zemí a nebude se federalizovat, jak chce Moskva. S právy pro Donbas to tak žhavé nebude, i když je má dohoda garantovat. Vzhledem k neústupnosti obou stran v otázkách budoucnosti Ukrajiny je jasné, že se konflikt podaří maximálně zapouzdřit.

Během války vyplynuly na povrch i historické křivky, jimž se nikdo nesnaží obrousit hrany. Ukrajinští nacionalisté se dále hlásí k odkazu banderovců a na bojových vozidlech pěchoty občas vlaje vedle žlutomodré ukrajinské vlajky i černočervená banderovská. Část banderovců přitom ochotně pomáhala nacistům. Není divu, že mnozí obyvatelé na východě, kde si pamatují hitlerovská zvěrstva, se snadno nechají zmanipulovat vůdci separatistů, že bojují proti fašistům.

Krásný termín hybridní válka, který se pokouší popsat situaci, kdy vedle sebe bojují milice vzbouřenců a ruští dobrovolníci vybavení moderními zbraněmi, hájící zájmy, aby neměl zastřít původní podstatu konfliktu na Ukrajině. Jako většina současných střetů začal jako občanská válka. A u těch se těžko hledají řešení a překonávají rozpory – Jugoslávie se nakonec rozpadla a Korea zůstává dál rozdělená. Osud Ukrajiny bude těžko jiný.