Článek
Íránskou pomoc opatrně přiznává bagdádská vláda, Teherán a zmiňují ji i Američané, kteří ale vždy zdůrazňují, že žádné akce s Íránem nekoordinují. Účast šíitského Íránu je pochopitelná už proto, že jde o souseda Iráku a Islámský stát se netajil, že by chalífát rád rozšířil i o Chúrasan zahrnující Írán, Afghánistán, Pákistán a Indii. V Iráku také leží také mnoho šíitských posvátných míst, kam každoročně míří desetitisíce poutníků z Íránu. Všem iráckým vládám po svržení Saddáma Husajna dominovali šíité, což je spojovalo s Teheránem, tato vazba se utužovala zejména za premiéra Núrího Málikího.
Rozsah zapojení Íránu ale není plně znám. Rozhodně však je větší, než se uvádí, a nebude končit u pár desítek poradců, kteří cvičí šíitské milice a irácké vojáky. Jasně to potvrzuje smrt íránského generála Hamída Takavího, kterého pohřbili v pondělí 29. prosince. Padl ve městě Samarrá, kde působil jako poradce. O město probíhají už od léta střety s Islámským státem.
O šíři aktivit Teheránu svědčí, že operace šíitských milicí a kurdských pešmergů, které vedly na počátku prosince k osvobození příhraničních měst Saadíja a Džalavla, podporovaly nálety íránských phantomů. Spojené státy jejich nasazení potvrdily, ale podrobnosti neposkytly s tím, že operace proti Islámskému státu koordinuje Bagdád. Mluvčí Pentagonu John Kirby jen zopakoval, že Washington akce s Teheránem nekoordinuje, a chladně dodal, že na Iráčanech je, aby nedošlo ke kolizím ve vzdušném prostoru.
Iránci, kteří působí v Iráku od června, stáli u značné části iráckých úspěchů v bojích s Islámským státem. Veleli operacím, při nichž bylo prolomeno obležení Amrilí a osvobozen Džurf as-Sacharu.
Angažmá Íránu nepochybně významnou měrou přispělo k zastavení postupu Islámského státu. Dobře doplnilo americké nálety ve chvíli, kdy USA nechtějí vyslat do oblasti pozemní síly.
Odmítat íránskou pomoc by rozhodně nebylo moudré, i když jde o vyhánění čerta ďáblem. Režim v Teheránu rozhodně není standardní, podezření okolo jeho jaderného programu stále přetrvávají a v paměti jsou jeho obligátní hrozby o vymazání Izraele z mapy. Je ale pořád mnohem vypočitatelnější než fundamentalističtí bojovníci džihádu, ochotní padnout za šíření té jediné správné formy islámu.
Opatrný postup bez vzájemné spolupráce vypadá chytře, Islámský stát se daří v Iráku zatlačovat a Spojené státy se nezaplétají s režimem v Teheránu, považovaným dlouho za největšího nepřítele USA. Nesvážou si ruce, až budou chtít podporovat skupiny, které chtějí svrhnout syrského diktátora Bašára Asada, jenž má také podporu Íránu, a nepobouří Turecko.
Ovšem nekontrolovaná účast Íránu může vést k tomu, že nebudou stanoveny meze, které nesmí překročit. Irák se může stát jeho vazalem a Teherán v oblasti dále posílí. Bude schopen dál a razantněji pomáhat Asadovi proti umírněným vzbouřencům a udrží ho u moci. Sunnitské země v oblasti Perského zálivu, které se budou cítit vzestupem Íránu ohrožené, pak mohou opět začít podporovat extremisty, jako tomu už bylo po vypuknutí syrské krize, a vývoj bude probíhat po spirále.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.