Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Obamův tah Kubou - Alex Švamberk

Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nadšení pro amerického prezidenta Baracka Obamu po jeho nástupu záhy vyprchalo. Smělé plány vzaly za své a nešlo jen o utopickou představu bezjaderného světa. Minulou středu ale odepisovaný politik překvapil dohodou s Kubou, která může změnit nejen pohled na Obamovu veskrze neúspěšnou zahraniční politiku, ale sebrat i vítr z plachet republikánům oprávněně si brousícím zuby na křeslo v Bílém domě.

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Výčet Obamových zahraničních neúspěchů je dlouhý. Nepodařilo se mu obnovit mírový proces na Blízkém východě, kde Izrael zaujal neústupnou pozici a Palestinci pokračují v jednostranných krocích a útocích.

V Afghánistánu vše směřuje k porážce, takže se USA zařadí po bok Britů a Sovětů, kteří si tam vylámali zuby už dříve.  O restartu vztahů s Ruskem škoda mluvit – stačí se jen podívat na provokační lety ruských bombardérů a anexi Krymu.

To ale není vše. V Libyi se po zásahu sil NATO, na kterém se významnou měrou podílely právě USA, podařilo vzbouřencům sesadit a zavraždit diktátora Muammara Kaddáfího, jenže země se propadla do chaosu. Američanům se tam nepodařilo ani ochránit vlastního velvyslance.

V Sýrii pro jistotu Spojené státy nezasáhly, i když byla překročena Washingtonem daná hranice a použily se chemické zbraně.

Obama sice přivedl domů hochy z Iráku, jenomže ti se tam museli letos vrátit, aby zastavili postup Islámského státu, který se blížil k Bagdádu. Zatím jen radí Iráčanům, cvičí Kurdy a podnikají nálety, ale otázkou je, zda to bude stačit.

Úspěchy by se daly spočítat na prstech jedné ruky, a to by ještě některé mohla odervat exploze nastražené nálože. Povedlo se jen trochu pootevřít dveře do Barmy, kde se junta stáhla a umožnila opozici v čele se Su-Ťij vstoupit do politiky. Barma je ale od USA daleko a většinu Američanů nechává v klidu. Na rozdíl od Kuby.

Avizovaná normalizace vztahů s  Kubou může hodnocení Obamy změnit, i když se mu nepovede realizovat většinu plánů kvůli tvrdému odporu republikánů, kteří mohou zablokovat otevření ambasády v Havaně. Ale už to, že se stal prvním americkým politikem, který od kubánské revoluce mluvil s nejvyšším představitelem Kuby, je průlomové. To Obamovi nikdo nevezme.

Stal se člověkem, který přispěl k odstranění jedné z posledních bariér studené války a navíc v Latinské Americe, kterou Washington vždy považoval za svůj zadní dvorek.

Demokratům to může přinést hlasy Hispánců. Ne všichni jsou radikálními odpůrci Castra jako senátor Marco Rubio. V době, kdy republikáni ovládli obě komory Kongresu, bude dosluhující prezident své plány prosazovat těžko, ale u voličů mohou zabrat jeho argumenty, které jsou nezpochybnitelné.

Kubu nelze považovat za stát podporující teroristy, protože dnešní terorismus je jiný a podporovaný z úplně jiných a mnohem bohatších zdrojů. Pokud její izolace nefungovala padesát let a Havanu nezlomila, naráz výsledky nepřinese. A pokud se Kuba otevře, bude ji možné snáze erodovat, čímž Obama otupil ostří zastánců tvrdé linie zdůrazňujících, že demokratická není a demokratizovat potřebuje.

I když za průlomovým jednáním stál papež, Obama tentokrát věděl, jak reagovat.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám