Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Znuděný astrofyzik vymýšlel náramek proti koronaviru, skončil s magnety v nose

Snaha rozptýlit se v domácí izolaci přivedla nakonec mladého australského vědce Daniela Reardona do nemocnice. Muž s doktorátem z astrofyziky se pokoušel vymyslet přívěsek, který zapípá pokaždé, když se jeho nositel přiblíží rukou k obličeji. Místo objevu však skončil s magnety v nose a musel do nemocnice. Jeho příspěvek v boji s koronavirem tak spočíval v tom, že se doktoři v této nelehké době alespoň pořádně zasmáli.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Znuděný astrofyzik vymýšlel náramek proti koronaviru, skončil s magnety v nose

Aby doktoři nebyli jediní, koho pobavil, svěřil se astrofyzik se svým příběhem i australskému vydání deníku Guardian. Sedmadvacetiletého vědce, jehož oborem jsou pulsary a gravitační vlny, vedla ke zkoumání náramku nuda v izolaci a čtyři silné neodymové magnety.

Aby se nějak zabavil, rozhodl se sestavit náhrdelník, který se rozezní pokaždé, když se naše ruce přiblíží k obličeji. „Mám doma nějaké elektronické vybavení, ale žádnou zkušenost se sestavováním obvodů,“ přiznal Reardon v úvodu svého vyprávění.

Základem jeho zařízení měla být součástka, která je schopná detekovat magnetické pole. „Myslel jsem si, že když budeme mít na ruce magnety, zařízení by mohlo spustit alarm pokaždé, když se ruce přiblíží k obličeji,“ uvedl astrofyzik.

Jenže brzy si akademik uvědomil, že součástka, kterou má doma, funguje přesně obráceně. Obvod se propojí a alarm zapne jen v okamžiku, kdy není v dosahu žádné magnetické pole. „Omylem jsem vynalezl náhrdelník, který bzučí pořád, dokud se rukou k obličeji nepřiblížíte,“ popsal svůj neúspěch Reardon. Posléze však události nabraly dramatičtější spád.

Magnety v nose z nudy

„Když jsem tuhle ideu zavrhl, začal jsem si z nudy z magnety hrát,“ vysvětlil vědec. Stejně jako si někdo zkouší připínat kolíčky na uši, vědec to samé dělal s dvěma silnými magnety. Když ho omrzely uši, zkusil to s nosními dírkami.

Dva magnety si vědec strčil do nosních dírek zevnitř, do každé jeden, a dva magnety zvenčí. Vše fungovalo tak jak mělo, dokud Reardon neodstranil magnety z vnější strany svého nosu. V tu chvíli se dva magnety uvnitř přicvakly k sobě. „To byl moment, kdy se má přítelkyně, která pracuje v nemocnici, začala smát,“ popsal nepříliš důstojné okamžiky astrofyzik.

Magnety se snažil vytáhnout, ale byly bohužel v nosních dírkách zaseklé. Proto vědec vyhledal pomoc internetu, našel podobný případ zaseknutí magnetů v nosní dutině. Jedenáctiletému chlapci tehdy pomohlo použití dalších magnetů, za pomoci kterých mu lékaři ty zaseklé vytáhli. Reardon měl ještě zbývající silné magnety a nyní se je rozhodl použít.

„Skončilo to tak, že jsem měl v levé nosní dírce uvázlé tři magnety a v pravé jeden. V ten moment mi magnety došly,“ konstatoval astrofyzik. Ještě před odjezdem do nemocnice se Reardon pokoušel vytáhnout magenty kleštičkami, doma měl bohužel jen kovové. „Pokaždé, když jsem se přiblížil kleštičkami k nosu, celý můj nos se začal přibližovat ke kleštičkám a nakonec se kleštičky k nosu přicvakly. To bylo docela bolestivé,“ svěřil se Reardon.

Jeden magnet musel vědec vykašlat

„Partnerka mě vzala do nemocnice, kde pracuje. Chtěla, aby se zasmáli i její kolegové,“ uvedl vědec. Když se lékaři přestali smát, povedlo se jim magnety vytáhnout. Neobešlo se to však bez komplikací.

„Když totiž vytáhli tři magnety z levé dírky, ten zbývající z pravé mi propadl hrdlem. To mohl být docela problém, kdybych ho spolkl nebo vdechl, ale podařilo se mi předklonit a vykašlat ho,“ řekl Reardon. Uvedl, že v dohledné budoucnosti se magnety ani problémy s dotýkáním obličeje zabývat nehodlá.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků