Hlavní obsah

Vesmírná sonda se stane satelitem Saturnu

Právo, Alexandr Petrželka

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ve čtvrtek provedla meziplanetární sonda Cassini-Huygens jeden z klíčových manévrů své několikaleté mise k Saturnu: zpomalila z dosavadní rychlost kolem 21 tisíc kilometrů za hodinu na 2250 km/h, aby ji zachytila Saturnova přitažlivost a umožnila jí tak zkoumat zblízka a podrobně jeho měsíc Titan.

Foto: Jiří Cysař

Popis předávacích protokolů

Článek

"Jsme trochu nervózní, ale současně cítíme vzrušení," řekl ve středu šéf programu Cassini Robert Mitchel z Laboratoře tryskového pohonu v kalifornské Pasadeně. Ta sondu, společný projekt amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír NASA, evropské agentury ESA a italské kosmické agentury, vyrobila a odpovídá za průběh mise, zahájené v roce 1997. "Nemáme žádné náznaky problémů," dodal Mitchel, "ale stejně je to na zešedivění vlasů".

Brzdnému manévru předcházelo otočení sondy tak, aby obří anténa chránila dvou a půltunový kolos při průniku Saturnovými prstenci před poškozením při možných střetech s materiálem, jenž tvoří ozdobu planety.

Plný tah brzdných motorů měl trvat 96 minut, pak už sonda podle plánu uvízla na oběžné dráze. Obtížnost manévru dokumentuje skutečnost, že rádiový povel ze Země k řídicímu zařízení letí hodinu a třiadvacet minut. "Celá mise je neuvěřitelně citlivá záležitostí," řekla manažerka řízení letu Julie Websterová.

Modul dosedne na Titan

Sonda by měla ihned po zapnutí motorů začít shromažďovat údaje o elektromagnetismu a hmotném charakteru prostoru mezi prstenci a snímat okolí. Záběry však odvysílá až později.

Kolem Saturnu má oběhnout 77krát a na Štědrý den po dvou předchozích přiblíženích vyslat k měsíci Titanu přistávací modul Huygens. Ten má vstoupit do Titanovy atmosféry (tu nemá žádný jiný měsíc ve sluneční soustavě) a během sestupu na padácích provést měření elektrických a chemických vlastností atmosféry, vzdušných proudů a organických částic. Poté, co dosedne na povrch, by měl analyzovat jeho chemické složení a fyzikální vlastnosti.

Titanův povrch se v radarech jeví ze 75 procent pokrytý tekutou látkou. Podle dosavadních poznatků jde o kapalný metan, ethan nebo jiný uhlovodík, vzhledem k velmi nízkým teplotám velmi vazký, i když ještě stále tekutý, zatímco zbytek, tedy pevninu, zřejmě tvoří led. Objevují se náznaky, že na Titanu nechybí ani organický materiál. Titan by mohl mít podobné složení, jaké měla naše planeta na počátku své existence.

Brzdí i planeta

"Dostaneme pěkný balík unikátních dat," řekl Mitchel. Údaje z výzkumu saturnského systému bude průběžně vyhodnocovat 250 vědců na mnoha pracovištích. Cassini rovněž rádiovým měřením potvrdila, že rotace Saturnu se zpomaluje. Den na planetě trvá nyní deset hodin, 45 minut a 45 sekund, asi o šest minut déle, než ukázala měření provedená dvojicí sond Voyager v letech 1980 a 1981. Od nejnovějších údajů se lišila i pozorování z roku 1997.

"Perioda rádiové rotace Saturnu je nyní delší, než byla během průletu sondy Voyager v roce 1980," řekl člen vědeckého týmu Michael Desch.

Vědci ale pochybují o tom, že planeta skutečně rotuje pomaleji jako celek a hledají příčinu změny radiových pulsů uvnitř planety. "Nemyslím, že by kdokoli z nás mohl přijmout myšlenku nějakého procesu, který by byl skutečnou příčinou zpomalování celé planety," uvedl Don Gurnett s tím, že nejspíš existuje "jakési prokluzování mezi vnitřkem planety a magnetickým polem, které ovládá nabité částice odpovědné za vysílání rádiových vln".

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám