Hlavní obsah
Vánoční trhy v Plzni můžete od neděle 28. listopadu navštívit každý den. Stánky zde budou otevřeny vždy od 8 do 18 hodin. Foto: Hynek Mojžíš

Již dříve přinesli astronomové důkazy existence tzv. černých děr, které předpověděli fyzikové. Kosmické teleskopy však nyní odhalily jejich přítomnost i na místech, kde to dosud mnozí vědci pokládali za nemožné.

Vánoční trhy v Plzni můžete od neděle 28. listopadu navštívit každý den. Stánky zde budou otevřeny vždy od 8 do 18 hodin. Foto: Hynek Mojžíš
Vesmír plný černých děr

"Černé díry jsou ve vesmíru možná mnohem běžnějším úkazem, než jsme si dosud mysleli," komentoval poslední objev Roeland Van Der Marel ze Space Telescope Science Institut v Baltimore.

"Toto zjištění nám může prozradit mnohé o tom, jak se vyvíjel náš vesmír v raných fázích své existence," dodal. Černá díra je vlastně obrovská gravitační past. Jde o těleso s tak obrovskou hmotností, že ze sféry svého gravitačního vlivu nepustí ani světlo. Vědci však mohou její přítomnost zjistit z fyzikálních jevů, k nimž dochází v jejím bezprostředním okolí, především z emisí rentgenového záření.

Černé díry obklopují Mléčnou dráhu

Dosud byly důkazy přítomnosti masivních černých děr pozorovány především v centrech galaxií a u dalších velmi hmotných objektů. Hubbleův kosmický teleskop však nyní přinesl snímky nasvědčující tomu, že středně hmotné černé díry jsou také v kulových hvězdokupách obklopujících Mléčnou dráhu i jiné galaxie. V těchto hvězdných uskupeních se nacházejí jedny z nejstarších hvězd ve vesmíru.

Poslední údaje z orbitálních observatoří prokázaly existenci černé díry v centru hvězdokupy M15, která se nachází v souhvězdí Pegasa ve vzdálenosti 32 tisíc světelných let od Země. Její hmotnost se rovná 4000násobku hmotnosti našeho Slunce.

Nové díry mají nižší hmotnost

Podobný objev se podařil jinému týmu v ještě vzdálenější obří hvězdokupě G1, jejíž světlo k nám letí 2,2 miliónu světelných let. Podle vědců jsou tyto "středně těžké" černé díry jakýmsi spojovacím vývojovým článkem mezi supermasivními útvary tohoto druhu v galaxiích a hvězdami. Zatímco gigantické černé díry pozorované v galaxiích představují půl procenta jejich celkové hmotnosti, nově objevené útvary jsou o několik řádů lehčí.

Jak vznikly?

Před astronomy a fyziky nyní stojí úkol vypracovat teorii možného vzniku těchto malých černých děr. "Nový objev možná vrhne světlo na některé stěžejní otázky současné astronomie," řekl Michael Rich z University of California. "Nejde jen o to, jaký mají vztah kulové hvězdokupy ke galaxiím, ale především o to, jak vůbec galaktické struktury v našem vesmíru povstaly."

Prokázat přítomnost černých děr v kulových hvězdokupách se někteří astronomové snažili už tři desetiletí. Teprve nástup orbitálních teleskopů však umožnil výraznější pokrok. Kromě Hubbleova kosmického teleskopu se na objevech podílely především výsledky z rentgenových orbitálních teleskopů Chandra a Rosat.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků