Hlavní obsah

Vesmír plný černých děr

Novinky, JNK

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

VESMÍR

Již dříve přinesli astronomové důkazy existence tzv. černých děr, které předpověděli fyzikové. Kosmické teleskopy však nyní odhalily jejich přítomnost i na místech, kde to dosud mnozí vědci pokládali za nemožné.

Foto: Hynek Mojžíš

Vánoční trhy v Plzni můžete od neděle 28. listopadu navštívit každý den. Stánky zde budou otevřeny vždy od 8 do 18 hodin.

Článek

"Černé díry jsou ve vesmíru možná mnohem běžnějším úkazem, než jsme si dosud mysleli," komentoval poslední objev Roeland Van Der Marel ze Space Telescope Science Institut v Baltimore.

"Toto zjištění nám může prozradit mnohé o tom, jak se vyvíjel náš vesmír v raných fázích své existence," dodal. Černá díra je vlastně obrovská gravitační past. Jde o těleso s tak obrovskou hmotností, že ze sféry svého gravitačního vlivu nepustí ani světlo. Vědci však mohou její přítomnost zjistit z fyzikálních jevů, k nimž dochází v jejím bezprostředním okolí, především z emisí rentgenového záření.

Černé díry obklopují Mléčnou dráhu

Dosud byly důkazy přítomnosti masivních černých děr pozorovány především v centrech galaxií a u dalších velmi hmotných objektů. Hubbleův kosmický teleskop však nyní přinesl snímky nasvědčující tomu, že středně hmotné černé díry jsou také v kulových hvězdokupách obklopujících Mléčnou dráhu i jiné galaxie. V těchto hvězdných uskupeních se nacházejí jedny z nejstarších hvězd ve vesmíru.

Poslední údaje z orbitálních observatoří prokázaly existenci černé díry v centru hvězdokupy M15, která se nachází v souhvězdí Pegasa ve vzdálenosti 32 tisíc světelných let od Země. Její hmotnost se rovná 4000násobku hmotnosti našeho Slunce.

Nové díry mají nižší hmotnost

Podobný objev se podařil jinému týmu v ještě vzdálenější obří hvězdokupě G1, jejíž světlo k nám letí 2,2 miliónu světelných let. Podle vědců jsou tyto "středně těžké" černé díry jakýmsi spojovacím vývojovým článkem mezi supermasivními útvary tohoto druhu v galaxiích a hvězdami. Zatímco gigantické černé díry pozorované v galaxiích představují půl procenta jejich celkové hmotnosti, nově objevené útvary jsou o několik řádů lehčí.

Jak vznikly?

Před astronomy a fyziky nyní stojí úkol vypracovat teorii možného vzniku těchto malých černých děr. "Nový objev možná vrhne světlo na některé stěžejní otázky současné astronomie," řekl Michael Rich z University of California. "Nejde jen o to, jaký mají vztah kulové hvězdokupy ke galaxiím, ale především o to, jak vůbec galaktické struktury v našem vesmíru povstaly."

Prokázat přítomnost černých děr v kulových hvězdokupách se někteří astronomové snažili už tři desetiletí. Teprve nástup orbitálních teleskopů však umožnil výraznější pokrok. Kromě Hubbleova kosmického teleskopu se na objevech podílely především výsledky z rentgenových orbitálních teleskopů Chandra a Rosat.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám