Hlavní obsah
Ke hřbitovní kapli Všech svatých ve Starém Bohumíně vede nový chodník. Foto: Pavel Čempěl

Recyklace výrobků zdaleka není vymožeností posledních desetiletí, kdy se zostřily problémy s životním prostředím a s ubýváním zdrojů. Podle studie, kterou nedávno zveřejnili polští archeologové, uměli šetřit už neandrtálci.

Ke hřbitovní kapli Všech svatých ve Starém Bohumíně vede nový chodník. Foto: Pavel Čempěl
Už neandrtálci uměli šetřit

Archeologové Dagmara Maňková, Marek Milewski a Malgorzata Targoszová znovu zkoumali nálezy pazourků a dalších kamenných nástrojů pocházejících ze starších vykopávek na lokalitě Wylotne nad údolím řeky Sespowky. Jeskyně s památkami na osídlení neandrtálci byla objevena již v 19. století, důkladný výzkum zde však proběhl až v 60. letech 20. století.

Nynější podrobná prohlídka nálezů odhalila, že některé z nich jsou vlastně "repasované" starší kusy. Na pazourkových nožích jsou například patrná ostří s různě starou patinou na povrchu.  

Snaha o ekonomické chování

Jiné nástroje zřetelně vznikly ze zlomků větších kusů, které původně sloužily k jinému účelu. Podle archeologů jde o důkaz, že neandrtálci se snažili s cennou surovinou zacházet co nejekonomičtěji. Kladou si otázku, zda nástroje nalezené na lokalitě Wylotne vyráběla a později upravovala jedna a táž osoba nebo zda se starších nástrojů zmocnil někdo jiný a upravil si je pro svou potřebu.

Neandrtálci se objevili před přibližně 120 tisíci lety, poslední nálezy jejich pozůstatků pocházejí z doby před 20 až 30 tisíci lety. Dříve se soudilo, že šlo o primitivnější předchůdce moderních lidí, kteří podlehli jejich tlaku, stále více nálezů však svědčí o tom, že i oni měli poměrně vyspělou kulturu.

Nad důvody jejich odchodu ze scény se zatím vznáší řada otazníků. Po neandrtálcích zbyly jen kosterní pozůstatky. Jejich vyhynutí dodnes představuje velkou vědeckou záhadu

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků