Článek
Z něj byla těžena hlína na výrobu cihel a také na stavbu klenby pece, v níž byly vypalovány. "Vše nasvědčuje tomu, že jde skutečně o objekt z doby existence římského tábora, ale stoprocentní jistotu ještě nemáme. Potřebovali bychom najít cihlu s kolkem. Římané je vždy opatřovali značkou a číslem legie," řekl Právu pracovník Archeologického centra v Olomouci Filip Šrámek.
Ležení, které nyní zkoumají archeologové, vybudovali v Olomouci římští válečníci v době tzv. markomanských válek (166 - 180 n. l.). Jde o nejseverněji objevený římský vojenský tábor na našem území. Zajímají se o něj odborníci ze zahraničí a oživil také prastaré pověsti o tom, že Olomouc založil Julius Caesar (100 - 44 př. n. l.).
V hliníku, kde ležely zlomky cihel, nalezli archeologové i bronzovou pinzetu. Zdaleka ne všechny objevy v lokalitě se však váží k římskému táboru. "Letos se nám tu poprvé podařilo najít objekty z období kultury s moravskou malovanou keramikou, která se u nás vyskytovala v době přechodu mezi neolitem a eneolitem," uvedl Šrámek. Velmi vzácným nálezem z tohoto období asi 3 500 let před naším letopočtem byla malá měděná hřivna.
"Podle odborníků jde o jeden z pěti či šesti nejstarších kovů nalezených zatím na Moravě," podotkl archeolog. Zajímavostí je v Neředíně mj. i objev přibližně patnácti polozemnic, zahloubených obydlí z období pobytu Keltů na našem území. "V jedné té chalupě jsme našli také jantarový korálek," konstatoval Šrámek.