Článek
Authon-du-Perche ležící necelých 150 kilometrů jihovýchodně od Paříže má kolem dvanácti set obyvatel a život zde je většinou takový, jaký byste čekali od života na poklidné francouzské vesnici. Po událostech na počátku srpna však Authon-du-Perche získalo pozornost celé Francie.
Oba mrtvé muže pojilo dlouholeté a silné přátelství. Podle místních obyvatel si byli blízcí jako otec a syn. Lucien Perot přezdívaný Pépère byl už v důchodu, Olivier Boudin byl nezaměstnaný. Oba muži měli dostatek volného času a společnou vášeň pro dobré víno.
Není proto divu, že když kolem šesté hodiny ranní uviděla sousedka oba muže bezvládné na zahradě, myslela si, že jsou opilí do němoty. Teprve když kolem zahrady procházela dopoledne podruhé, rozhodla se, že zasáhne. „Chtěla jsem je vzbudit, aby nedostali úpal,“ svěřila se deníku Le Parisien.
Jenže Olivier ležící na zemi a Lucien sedící na židličce s hlavou sklopenou nebyli k probuzení. „Marně jsem na ně volala. Teprve když jsem přišla blíž, všimla jsem si, že nedýchají,“ popsala žena.
„Byla to divná scéna,“ řekl starosta Patrice Leriget, který dorazil na místo. „Oba vypadali, jako by jenom spali. Všechno okolo bylo netknuté. Na stole byly talíře s nedojedeným jídlem, sklenice s pitím... Bylo to, jako by se zastavil čas.“
Spekulace se začaly množit
Vesničané okamžitě začali spekulovat, co za záhadnou smrtí stálo. Později, když případ uveřejnila média, se k nim přidala i celá Francie. Většina teorií vycházela ze tří scénářů: záhadná vražda, sebevražda nebo otrava jídlem.
Ačkoliv se obyvatelé ospalé vesnice báli nejvíc tajemného psychopata, policisté verzi, že by ve smrti dvou mužů figurovala nějaká třetí osoba, vyloučili hned na začátku. Těla nenesla žádné známky zápasu, z domu ani ze zahrady se nic neztratilo. Navíc ani Olivier, ani Lucien neměli žádné nepřátele. Byli to jen příjemní chlapíci, co se rádi a často napili.
Zbývala tedy otrava – ať už záměrná, či nikoliv. Do laboratoří v Pasteurově institutu byly na testování zaslány vzorky jídla z vpravdě vydatné večeře, kterou si Lucien s Olivierem před svou smrtí dopřáli. Podezřelým číslo jedna se stala konzerva fazolí. „Naší prioritou bylo zabránit případné krizi, kdyby se ukázalo, že otrávených konzerv může být více,“ uvedl prokurátor Eric Coutin.
Poté, co testy na jedovaté látky u fazolí vyšly negativně, přišly na řadu další potraviny – žebírka, camembert, bagety i víno, které muži pili. Ve vesnici lidé odmítali uvěřit tomu, že by se jednalo o domluvenou sebevraždu, a spíš se přikláněli k verzi fatálního případu otravy botulotoxinem. Jenže ani další testy neodhalily přítomnost jakéhokoliv jedu.
Opravdu špatná souhra okolností
„Přijde mi, že se něco stalo jednomu a ten druhý zemřel žalem,“ svěřila se následně sousedka, která těla objevila, regionálním novinám L’Echo Républicain. To ještě netušila, jak blízko byla pravdě. Za pár dní, přesněji 9. srpna, totiž dorazila pitevní zpráva.
Ta potvrdila, že večeři oba muži vydatně zapíjeli. Starší Lucien měl v krvi 2,4 promile alkoholu. To ale nebylo příčinou smrti. Důvodem byl téměř padesátigramový kus masa, který Lucienovi uvázl v krku. Starší muž už neměl příliš zubů, ale vzhledem ke své opilosti se maso ani nepokusil pořádně rozžvýkat. To se mu stalo osudným.
Olivier byl kardiak s abnormálně zvětšeným srdcem. Vypjatá situace, kdy se jeho přítel, kterého považoval za otce, začal dusit, na Oliviera byla příliš. Srdce zkolabovalo a Olivier se zhroutil na zem. Doktoři už neupřesnili, kdo z mužů zemřel dřív.
Vesničané nazvali celou událost „opravdu hloupou smrtí“, podle vyjádření některých obyvatel je ale dobře, že se ukázalo, že šlo opravdu jenom o nešťastnou náhodu.