Hlavní obsah
Pás pemzy na satelitních snímcích NASA, která jeho rozlohu porovnala s rozlohou Manhattanu. Foto: NASA

Pacifikem pluje rozsáhlý pás pemzy z podmořské sopky

Pacifikem pluje k Austrálii pás pemzových úlomků o rozloze 150 kilometrů čtverečních. Informoval o tom v pondělí zpravodajský server BBC. O koberci lehké přírodní pěnovité sopečné vyvřeliny, velkém jako 20 tisíc fotbalových hřišť, podala zprávu v polovině srpna dvojice Australanů, kteří do něj cestou na plachetnici na Fidži bezděčně vpluli v noci.

Pás pemzy na satelitních snímcích NASA, která jeho rozlohu porovnala s rozlohou Manhattanu. Foto: NASA
Pacifikem pluje rozsáhlý pás pemzy z podmořské sopky

Odborníci mají za to, že pemza pochází z podmořské sopky poblíž ostrovního státu Tonga, která vybuchla 7. srpna.

Pemza vzniká, když se láva rychle ochladí. Velké pásy této plovoucí horniny se většinou utvoří, pokud se podmořský vulkán nenachází příliš hluboko. V regionu se takové útvary na hladině vytvoří zhruba jednou do pěti let, uvedl geolog Scott Bryan z technologické univerzity v Queenslandu.

Plovoucí pole se rozdělilo na dvě hlavní části, dodává geolog a odkazuje přitom na satelitní snímky. „V tuto chvíli na hladině plave přes bilion kousků pemzy. Postupem času se pole rozdělí a roztrousí po oblasti,“ vysvětluje geolog.

Pás nese živočichy včetně korálů

Nyní pásy sopečné vyvřeliny unáší proudy západně směrem k Fidži, patrně proplují kolem francouzského zámořského území Nová Kaledonie a ostrovního státu Vanuatu. „Je možné, že za rok dosáhnou Austrálie, ale nevíme, zda takovou dobu vůbec vydrží,“ řekl k plovoucímu koberci křehké horniny Martin Jutzeler z tasmánské univerzity.

Foto: Mapy.cz

Kousky pemzy plavou podobně jako ledovec, deset procent je viditelných nad hladinou, zbytek je pod vodou. Při cestě Pacifikem se kousky pórovité pemzy mohou stát domovem řady mořských živočichů. Jestliže pemza dopluje až do Austrálie, mohla by přispět k oživení Velkého bariérového útesu, myslí si někteří odborníci.

Na tento přírodní „dopravní prostředek“ se totiž mohou dostat i korály. „Pemza se potopí na dno a zasekne se tam. Pak její obyvatelé mohou dál růst v nové lokalitě,“ uvedl Bryan.

Kus pemzy vylovený z pásu plujícího Pacifikem.

Foto: Sail Surf ROAM , Profimedia.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků