Článek
Binturongy, kteří jsou největší cibetkovitou šelmou, chová zahrada nepřetržitě už od roku 1981. Mládě se ale v zahradě dosud nenarodilo. Dříve zoo chovala buď jedince stejného pohlaví, starší zvířata nebo jen jedno zvíře.
"V současnosti máme v zoo dva páry této asijské šelmy. Jeden je umístěn v expozici Čitván, kde obývá třetím rokem společný prostor s vydrami malými. U tohoto páru už se mláďat asi nedočkáme, protože samici je 15 let, což je na binturongy docela pokročilý věk. Druhý pár, který byl sestaven teprve před pár týdny, je k vidění v Pavilonu indických zvířat," uvedla zooložka Adéla Obračajová.
Ostravská zoologická zahrada by se po mnohaletém chovu mohla dočkat mláďat binturongů (na snímku), které patří mezi cibetkovité šelmy. Sestavila nový chovný pár, který už se začal seznamovat.
Ke čtyřleté samici přibyl stejně starý samec z anglické Zoo Chessington. Zvířata se nejprve první den seznamovala jen přes mříž, posléze je ošetřovatelé k sobě pustili.
"Byli jsme napjatí, jak seznamování proběhne. Není vždy jisté, že si zvířata padnou do oka a vytvoří harmonický pár. Po spojení docházelo k drobným šarvátkám, které jsou u binturongů přirozené," uvedla Obračajová. Dodala, že v současnosti už pár tvoří sehranou dvojici, společně se pohybuje po výběhu a usíná v těsné blízkosti.
"Každopádně se o sebe začínají aktivně zajímat. Budeme tedy doufat, že se dočkáme i mláďat," řekla Obračajová.
Binturong má hustou černou srst, která jej v přírodě chrání hlavně proti dešti. Velice dobře šplhá po stromech, při pohybu ve větvích si pomáhá ocasem, za který se dokáže i zavěsit. Je aktivní převážně v noci, ve dne spí v korunách stromů. Za posledních 30 let klesla populace binturongů ve volné přírodě o 30 procent kvůli úbytku přirozeného prostředí i nelegálnímu lovu. Tradiční lidová medicína totiž využívá penisové kůstky binturongů.