Budeme chtít od Ukrajiny peníze zpět. Hodně peněz, avizuje šéfka AfD

„Tito Ukrajinci se musí vrátit. Zejména mladí ukrajinští muži v odvodovém věku — mluvíme o počtech v řádu statisíců — by se měli jednoduše vrátit domů,“ řekla v sobotu Weidelová v pořadu rakouské stanice AUF1.

„Zastavíme také veškeré platby Ukrajině a veškerou podporu války a budeme po Ukrajině požadovat také značné částky zpět,“ avizovala také Weidelová.

Z její strany přitom nejde o nový požadavek. Už letos v lednu prohlásila, že chce, aby Ukrajina vrátila Německu 70 miliard eur (1,7 bilionu Kč) a navíc zaplatila opravu plynovodu Nord Stream, který před ruskou invazí dodával plyn z Ruska do Německa a kvůli jehož zničení Německo stíhá skupinu Ukrajinců.

Před několika dny pak mezi Weidelovou a kancléřem Friedrichem Merzem (CDU) proběhla vypjatá výměna názorů, když spolušéfka AfD požadovala, aby německá vláda ukončila podporu Kyjeva a „zavázala se k mírovým jednáním, tak jako USA“ s tím, že Německo potřebuje „levný plyn z Ruska“.

Poslanec AfD Jürgen Koegel pak v souvislosti s šéfem Kremlu mluvil o „váženém prezidentovi Vladimiru Putinovi“, který prý pro NATO nepředstavuje žádné nebezpečí, podotkla stanice Deutsche Welle.

Merz požadavky vehementně odmítl. „Podporujeme Ukrajinu a budeme ji podporovat i nadále, protože brání i naši svobodu,“ vzkázal kancléř.

Německá vláda podle oficiálních údajů od začátku ruské invaze 24. února 2022 poskytla Ukrajině bilaterální civilní pomoc ve výši více než 43,3 miliardy eur a na nadcházející roky poskytla nebo vyčlenila přibližně 57,6 miliardy eur na vojenskou podporu. Není však zřejmé, jak velkou část této pomoci již Ukrajina reálně dostala.

„V Německu pobírá sociální dávky více než milion Ukrajinců. Je to skutečně neuvěřitelné a z finančního hlediska už to není dlouhodobě udržitelné,“ prohlásila nyní rovněž Weidelová. Toto tvrzení spolušéfky AfD se však zdá být značně nadsazené - německé úřady sice k letošnímu květnu evidovaly 1,17 milionu Ukrajinců, sociální dávky však podle statistik pobíralo jen 652 800 z nich, včetně dětí.

Strana AfD nedávno drtivě zvítězila v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku s 43,8 procenta hlasů, další vítězství jí průzkumy předpovídají nadcházející víkend v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Celkově tato strana vede i v celostátních průzkumech. Agregovaný Wahltrend, který počítá průměr ze sedmi průzkumů z 20. srpna až 8. září, přisuzuje AfD 28 procent hlasů, za ní následuje CDU/CSU s 20,5 procenta, Zelení se 14,6 procenta, přičemž SPD s 11,5 procenta je poslední stranou, která překračuje pětiprocentní hranici.