Hlavní obsah

Olomoucká zoo představila mláďata lemurů

Živo je v Zoologické zahradě na Svatém Kopečku u Olomouce i bez návštěvníků, kterým její brány uzavřela pandemie koronaviru. Zvířata ji tu vůbec nepociťují. Žijí si dál svým životem a také se množí. V minulých dnech tu zaznamenali chovatelé dva přírůstky u poloopic lemurů kata.

Olomoucká zoo představila mláďata lemurů

„Rodiči dvou mláďat se stali samec Taťka a samice Bakaka a Angirony. Jelikož panuje pěkné počasí, samice začaly tyto jarní dny trávit se svými mláďaty už venku. Matky pečují o potomky ukázkově i přes drobné nepokoje ve skupině, která nyní čítá devět jedinců,“ uvedla zooložka Jitka Vokurková.

Olomoucká zoo chovala lemury kata už v letech 1990 až 1993. Šlo o pár ze Zoo Lešná. Tato zvířata se však nemnožila. Před osmi lety pak na Svatém Kopečku otevřeli chovné centrum, jehož základem byly tři samice z ostravské zoo a samec ze zoo v polské Opoli.

Mláďata nosí lemuří matky na zádech.

Foto: Miloslav Hradil, Právo

„Zpočátku byl ostýchavý, ale pak oplodnil všechny samice současně a následující rok jsme se dočkali prvních tří mláďat. Od té doby se u nás tito lemuři pravidelně rozmnožují a dosud se zde narodilo celkem 34 mláďat,“ řekla Právu mluvčí olomoucké zoo Iveta Gronská.

Lemur kata obývá výhradně ostrov Madagaskar, kde žije v početných skupinách až o 30 členech, kterým velí dominantní samice. Mezi jeho typické znaky patří dlouhý pruhovaný ocas, kterým udržuje rovnováhu při skocích, a většina z nich, byť ne všichni, se na něm pyšní 13 černými a 13 bílými pruhy.

Plačtiví lemuros

„Pohybuje se převážně v korunách stromů a je oproti jiným lemurům aktivní ve dne. Živí se zejména lesními plody, ovocem, semeny a výhonky stromů či hmyzem. Samice je schopná oplodnění pouze tři dny v roce,“ poznamenala mluvčí.

Lemurům dali jméno první Francouzi, kteří na Madagaskaru přistáli a uslyšeli naříkavé plačtivé hlasy těchto zvířat, připomínající lidský nářek. Vzpomněli si přitom, že staří Římané nazývali duchy zemřelých „lemuros“. Slovo lemur tedy znamená noční putující duch.

„Lemuři mívají problémy s termoregulací. Za chladného počasí se k sobě tisknou, aby se zahřáli. Po ránu se snaží ohřát co největší plochu těla slunečními paprsky, sedávají otočení k vycházejícímu slunci s rozpaženými horními končetinami,“ doplnila Gronská, přičemž připomněla, že většině poloopic kvůli kácení deštných pralesů doslova mizí domov před očima a stávají se tak nejohroženější skupinou primátů na světě na prahu vyhynutí.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků