Článek
„Karty byly použity jako makulatura knižní vazby geologického spisu Konráda Gesnera z roku 1565, lze tedy předpokládat, že pocházejí z doby před tímto datem,“ řekl Právu v pátek Miloš Korhoň z VKOL.
Pro zpevnění knižní vazby podle něj sloužilo šestnáct archů o rozměrech přibližně 10×15 cm vždy s několika karetními listy. Karty jsou tištěné technikou dřevořezu, nejsou kolorované a s největší pravděpodobností se jedná o nevyužité zásoby tiskaře či vadný tisk. V těchto dnech se po restaurování vrátily zpět do depozitáře knihovny.
„Při restaurátorském zákroku byly karty vyjmuty z knižní vazby, jednotlivé archy s kartami od sebe byly odděleny a chybějící části byly vyplněny papírovinou. Všechny archy byly adjustovány na lepenkovou desku,“ uvedl Korhoň.
Případní zájemci mohou podle něj karty vidět v elektronickém katalogu knihovny (http://aleph.vkol.cz), kde jsou digitální snímky karet připojeny k záznamu o knize (signatura 15.258).
„Podobných karetních sad se dochovalo velice málo, byly často používány a navíc nebyly tištěny na příliš kvalitní papír. Nejstarší obdobné karty z roku 1547 jsou dochovány ve Slezském muzeu v Opavě, další srovnatelně staré jsou pouze v Praze. Olomoucké karty jsou tedy podle všeho nejstaršími dochovanými hracími kartami na Moravě,“ dodal Korhoň.
Vědecká knihovna v Olomouci je druhou nejstarší a třetí největší knihovnou svého typu v ČR. Založena byla již v roce 1566 při jezuitské akademii. Velkou ztrátu utrpěla v roce 1647, kdy byla většina knih odvezena do Švédska jako válečná kořist.
Mnoho pokladů získala naopak v roce 1780 za Josefa II., a to z několika desítek knihoven zrušených moravských klášterů. Od roku 1775 je veřejnou knihovnou. Momentálně spravuje mj. zhruba dva milióny knižních svazků a přibližně čtyři sta vzácných rukopisů.