Hlavní obsah

Na Zemi může existovat neznámý život, spekulují vědci

– CHICAGO

Planeta Země může být hostitelem „zvláštního života“, který má s tím pozemským, jak jej známe, pramálo společného. Alespoň to tvrdí profesor Paul Davies z Arizonské univerzity. Tento „stínový život“, jak jej nazývá, může existovat v jedovatých arsenových jezerech nebo ve vroucích hydrotermálních oblastech moří.

Foto: Profimedia.cz

Jezero Mono v Kalifornii

Článek

Davies vyzval kolegy vědce k „misi na Zemi“. Označuje tak pátrání po životních projevech neznámých druhů v neprozkoumaných oblastech. „Stínový život“ však může být přítomen i přímo mezi námi, jen jsme jej zatím neobjevili. „Abychom hledali cizí organismy, nemusíme cestovat na jiné planety. Můžeme je mít pod nosem - nebo dokonce přímo v něm,“ vysvětlil Davies na konferenci Americké asociace pro rozvoj vědy (AAAS) v Chicagu.

„Je docela rozumné očekávat, že najdeme stínovou biosféru zde na Zemi. Nikdo se však neobtěžoval ji hledat. Cena přitom není vysoká - šlo by jen o zlomek toho, co se vydává za pátrání po mimozemských civilizacích,“ dodal Davies.

Život na zemi vznikl víckrát, domnívá se Davies

Coby propagátor takzvané „druhé geneze“ byl Davies na konferenci jedním z těch, kteří věří, že život na zemi nevznikl jen jednou. Organismy vzniklé touto genezí mohly přežít až do současnosti bez toho, aby si jich kdokoli všiml. Jejich životní projevy se mohou od běžných organismů zcela odlišovat, a jsou tak zcela přehlíženy.

„Naše mikroskopy jsou nastaveny na život, jak jej známe. Není proto žádný div, že jsme neobjevili žádné bakterie s odlišnou vnitřní strukturou. Nevíme ani, jak si cizí organismy představit, je pak složité je hledat,“ řekl Davies.

Pokud „stínový život“ existuje, bude se zřejmě jeho struktura zakládat na DNA a RNA, ovšem s mírně odlišným genetickým kódem nebo jinými aminokyselinami. Cizí organismy se však mohou lišit od těch známých také mnohem podstatněji.

„Některé látky, které jsou pro běžný život nezbytné - tedy uhlík, vodík, kyslík, dusík a fosfor - mohou být nahrazeny jinými prvky. Možná si někdo vzpomene na křemík, jako to bylo ve Star Treku, nemluvím však o ničem takovém. Například fosfor může být docela dobře nahrazen arsenem,“ uvedl Davies. Tento prvek je pro lidi jedovatý, ale pro mikroby může být naopak ideální.

Mise na Zemi

V tom, jak lze pátrat po „stínovém životě“, vidí profesor Davies dvě možnosti: „Jedna z nich spočívá v tom, že jsou tyto organismy ekologicky izolované, nejsou proto pozorovatelné.“

Z toho důvodu by vědci měli začít hledat v neprobádaných oblastech, jako jsou pouště, solná jezera, místa s vysokým tlakem, teplotou či UV zářením. „Nabízí se široká škála míst, kde můžeme hledat. Například pokud budeme hledat organismy, které pro svou existenci potřebují arsen, vydáme se tam, kde se tento prvek hojně vyskytuje a kde naopak chybí fosfor - jako jsou třeba vřídla na dně oceánů. V Kalifornii také existuje vodstvo s velkým obsahem arsenu - jezero Mono - a nějaké bakterie, které získávají energii z arsenu, jsme už objevili. Ovšem ony arsen nepohlcují, ale zbavují se ho,“ vysvětlil Davies.

Na druhé straně však mohou existovat „stínové organismy“, které se plně adaptovaly na uhlíkový systém. „V tom případě budou velmi obtížně objevitelné. Museli bychom najít způsob, jak všechny ostatní látky odfiltrovat,“ doplnil Davies.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám