Na Velký pátek se lidé ve světě nechávají ukřižovat, někdy ale může stačit zákaz televize

Pro křesťany je Velký pátek nejtišším dnem v roce. Měl by být dnem pozastavení a rozjímání podobně, jako to člověk koná v den úmrtí svých nejdražších. Měl by být vytržením z běžného chodu světa, práce i obyčejů. I lidové přívlastky bolestný či tichý pátek vyjadřují smutek, pokání a půst věřících pro památku Krista.

Krutou tradici už 33 let dodržuje Filipínec Ruben Enaje. Devětapadesátiletý muž se každoročně nechává ukřižovat a výjimku neudělal ani letos. Před zraky místních i turistů se Enaje nechal přibít na kříž, kde vydržel přibližně pět minut.

Vysvětluje, že jde o výraz vděčnosti za to, že přežil pád z budovy. „Příští rok se dostanu do seniorského věku. Naše kosti jsou trochu jiné, začínáte být rozbolavělý. Tuto tradici předám někomu mladšímu,” plánuje Enaje.

Velký pátek si pochopitelně připomínají také lidé v izraelském Jeruzalémě, kde měl být Kristus ukřižován. Na tradiční křížovou cestu Via Dolorosa se vydaly tisíce poutníků z celého světa.

Nejrůznější obřady se konaly prakticky po celém světě. V německém Bensheimu si italská komunita připomínala Kristovo utrpení například nasazováním trnové koruny. Na Filipínách se konalo tradiční sebemrskačství.

V České republice tradice probíhají umírněněji. „Vzhledem k tomu, že za největší svátek Velikonoc je mezi křesťany považována Bílá sobota, věřící se duchovně připravují už v pátek, během něhož se dodržují obvyklé tradice,” říká Jakub Šárka z Lhotecké farnosti v Praze 4.

A dodržují se obyčeje i mezi mladými věřícími? „Během Velkého pátku se dodržuje půst. Nemusí to ale být jen gastronomický půst. Mnoho mladých lidí si může odepřít něco, co je pro ně běžné, v dnešní době to můžou být třeba sociální sítě či televize,” přemýšlí 25letý Šárka.

Lidé se v tento den třeba omývají vodou nebo rosou, aby byli chráněni před nemocemi. Nemělo by se prát prádlo a hýbat zemí, tedy pracovat na poli nebo v sadu. Někteří věřili, že země vydává své poklady nebo že vodníci vycházejí na souš. Řada pověr byla také spojena s vírou v čarodějnice a s hledáním ochrany před uhranutím.

Velký pátek je prvním dnem velikonočního tridua. Následuje po něm Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Triduum v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.

Jako den pracovního klidu nebo státní svátek se Velký pátek slaví asi ve 40 zemích světa, například v Británii, Německu, Rakousku, Slovensku, Skandinávii, ale i v Austrálii, Brazílii, Kanadě nebo na Kubě. Státním svátkem byl i v někdejším Československu, za komunistického režimu v roce 1951 byl ale zrušen. Od roku 2016 je opět státním svátkem a lidé si tak ve spojení s Velikonočním pondělím užívají čtyři dny pracovního klidu.