Hlavní obsah
Nový Zéland je podle studie nejvhodnějším místem v případě kolapsu civilizace (ilustrační foto). Foto: Profimedia.cz

Kam se odebrat, až se zhroutí civilizace? Na Nový Zéland, tvrdí studie

Nový Zéland, Austrálie, Irsko, Island a Velká Británie jsou podle studie publikované v akademickém žurnálu Sustainability nejvhodnější místa k přežití v případě kolapsu globální civilizace. Hodnoceny byly faktory jako možnost pěstování potravin pro své obyvatelstvo, ochrana hranic před masovou migrací či schopnost zachování výroby elektřiny.

Nový Zéland je podle studie nejvhodnějším místem v případě kolapsu civilizace (ilustrační foto). Foto: Profimedia.cz
Kam se odebrat, až se zhroutí civilizace? Na Nový Zéland, tvrdí studie

Autoři studie uvedli, že ke kolapsu civilizace by mohlo dojít z důvodu vysoce propojené a energeticky náročné společnosti. Zažehnout by ji tak mohla třeba vážná finanční krize, dopady klimatických změn, ničení přírody či ještě horší pandemie než pandemie covidu-19.

Aby bylo možné posoudit, která místa na planetě Zemi by byla vůči takovému kolapsu nejodolnější, byly jednotlivé země seřazeny podle jejich schopnosti pěstovat potraviny pro své obyvatelstvo, chránit své hranice před masovou migrací, zachování výroby elektřiny a určitých výrobních možností.

Na vrcholu žebříčku dle těchto faktorů skončily povětšinou ostrovy s mírným podnebím a nízkou hustotou obyvatelstva. Nejlépe na tom byly Nový Zéland a Austrálie, následovalo Irsko, a do pětice nejodolnějších zemí se dostaly také Island a Velká Británie.

„Nepřekvapilo nás, že se na našem seznamu objevil Nový Zéland. Hodnotili jsme podle toho, že místa musí být schopna uchránit své hranice a musí být v mírném podnebí. Při zpětném pohledu je pochopitelné, že se na seznamu objevily právě velké ostrovy s komplexními společnostmi,“ sdělil serveru The Guardian profesor Aled Jones, jeden z autorů studie a ředitel výzkumného ústavu Global Sustainability Institute v anglickém Cambridge.

Globalizovaná společnost zhoršuje odolnost

Autoři rovněž zmiňují, že studie vyzdvihuje faktory, na kterých by měly národy zapracovat, aby zvýšily svoji odolnost. Tvrdí, že globalizovaná společnost zaměřená na ekonomickou efektivitu odolnost zhoršuje a že v oblasti potravin a dalších životně důležitých odvětvích musí existovat rezervní kapacita.

„Je zajímavé, jak rychle dokážeme uzavřít hranice a jak rychle mohou vlády učinit rozhodnutí, která změní spoustu věcí,“ zamýšlí se Jones nad nedávnými událostmi způsobenými koronavirovou pandemií. „Musíme ale v systému zabudovat určitou mezeru, abychom, když dojde ke kolapsu, měli schopnost reagovat a měli rezervní kapacitu,“ dodal.

„V globálním plánování musíme mnohem více začít přemýšlet o odolnosti. Pochopitelně by ale bylo ideální, aby ke kolapsu vůbec nedošlo,“ uzavřel Jones.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků