Hlavní obsah
Jeden z originálů Stradivariho houslí. Foto: Reuters

Housle z „houbového“ dřeva prý znějí lépe než stradivárky

„Pizza ai funghi“ čili houbová pizza je známá. Švýcarští vědci však nyní nabízejí i housle ai funghi. Ne snad že by z hub vyráběli hudební nástroje. Používají však houby k získání dřeva s ideálními akustickými vlastnostmi.

Jeden z originálů Stradivariho houslí. Foto: Reuters
Housle z „houbového“ dřeva prý znějí lépe než stradivárky

Housle, které jsou z takového dřeva vyrobeny, prý předčí svým zvukem i proslulé stradivárky. Ty jsou dodnes považovány za nedostižný vrchol. Italský mistr Antonio Stradivari a také jeho hlavní soupeř Bartolomeo Guarneri del Gesù stavěli v 18. století v italské Cremoně nástroje, které byly svým zvukem – a jsou dosud – nepřekonané. Od obou tvůrců se dochovalo asi 800 unikátů.

Pro tajemství jejich zvuku existuje mnoho teorií. Někteří spojují onen recept s kácením stromů za úplňku, na což prý Stradivari přísně dbal. Jiní tvrdí, že kouzlo se skrývá v jeho speciálním laku. Švýcaři se ale drží domněnky, která odkazuje na kvalitu použitého dřeva. „Aktuálně se soudí, že tajemstvím Stradivariho tkví v hutnosti dřeva,“ říká Armin Zemp, akustik ze švýcarské federální laboratoře pro přezkušování a výzkum materiálů (EMPA) v Dübendorfu.

Když Stradivari a del Gesù vytvářeli své nástroje, stála Evropa na konci sedmdesát let trvajícího období dlouhých zim a chladných let. Stromy rostly v té době pomaleji a jejich dřevo mělo jinou hutnost, než mívá obvykle. „Když stromy rostou v tvrdých podmínkách, vytváří strom především tenkostěnné buňky, aby dokázaly vést hodně vody. Čím tenčí jsou buněčné stěny, tím méně hutné je dřevo,“ vysvětluje mykolog a znalec patologie dřeva Francis Schwarze, rovněž z EMPA.

Posluchačům se líbí

Před několika lety se mu podařilo s použitím stromové houby Xylaria longipes snížit hutnost javorového a smrkového dřeva. „Na naší houbě je elegantní to, že odbourává silnostěnné buňky,“ říká Schwarze. Výsledkem je dřevo s nižší hutností, které lépe přenáší zvuk.

Vědci z EMPA pak nechali z takto upraveného dřeva udělat housle podle klasického vzoru. A ejhle: odborné publikum se mohlo přetrhnout při chvále nástroje. Když houslista Matthew Trusler zahrál za oponou na různé housle – tedy na ty „houbové“ i na pravé stradivárky –, ocenila většina posluchačů výtvor z EMPA více než dílo proslulého mistra.

Polovina ze 180 posluchačů totiž označila za nejlepší „houbové“ housle, zatímco stradivárky získaly nejvyšší ocenění jen u 39 naslouchajících.

Nyní chtějí Švýcaři zajít ještě o krok dále: měřením vibrací a výzkumem psychoakustiky (dopadu různých zvuků na duševní stav lidí) chtějí získat i vědecký důkaz, že jejich „houbovky“ se plně vyrovnají zvukům stradivárek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků