Článek
Agentura Reuters v pondělí zveřejnila video, na kterém chobotnice ve spánku mění barvu. Podle vědce Davida Scheela z americké Atlanty jde o důkaz toho, že by chobotnice mohly mít sny a měnily barvu podle toho, co se v jejich snu odehrává. Video je soušástí dokumentárního filmu Octopus: Making contact.
Časosběrné video zachytilo chobotnici Heidi v průběhu noci, jak spí opřená o boční sklo akvária. V průběhu spánku tato chobotnice několikrát změní barvu, ze žlutobílé do bílé barvy, poté ztmavne a nakonec změní barvu na skvrnitou, podobnou jako používají chobotnice pro kamufláž.
David Scheel komentuje tyto proměny na základě informací, které vědci o chování chobotnic za roky studování získali. Na základě videa vytvořil pravděpodobný příběh, ve kterém by se chobotnici mohlo zdát o tom, že ulovila a snědla kraba.
První kamufláž podle něj značí situaci, kdy Heidi ve snu ulovila kraba. Poté, když zcela ztmavne, opustí s ním mořské dno. Tmavá barva totiž umožňuje chobotnicím snazší nepozorovaný pohyb v oceánu. Nakonec komentuje několikabarevnou kamufláž v závěru videa. „Je to, jako by si právě podmanila kraba, usadila se, začala ho jíst a nechce, aby si jí někdo všiml,“ komentuje video Scheel. Stejnou kamufláž totiž chobotnice používají i při reálném lovu, když jsou vzhůru.
Nejchytřejší hlavonožci na světě
Chobotnice jsou považovány za nejchytřejší hlavonožce na světě. Svou inteligenci a dovednosti prokázaly již několikrát při vědeckých výzkumech i pozorování ve svém přirozeném prostředí.
Chobotnice se schovala potápěči v ústech
Tyto unikátní hlavonožce nelze přirovnat k téměř žádnému jinému zvířeti na světě. Mají modrou krev, žádné kosti a tři srdce. Narozdíl od obratlovců nemají centrální nervovou soustavu. Jejich nervové dráhy jsou umístěné i ve všech osmi chapadlech, každé z nich díky tomu dokáže do značné míry myslet individuálně.
Hlavní zbraní chobotnic jsou stovky přísavek na spodní straně chapadel a jedovatý zobáček, kterým dokážou rozkousnout i tvrdý krunýř. Svou barvu i texturu mění chobotnice pomocí speciálních svalů, které jim umožňují napodobovat jiná zvířata nebo splynout se svým okolím.
Dokáží odšroubovat víko sklenice zvenku i zevnitř a umí rozpoznávat jednoduché tvary. Jsou schopné interakce s dalšími druhy, možná dokonce vytvořit vztah. Že by mohly být schopné snění, proto není podle vědců nepravděpodobné.
