Pozemskou pouť dvaapadesátiletého Richarda Mezy totiž ukončila kulka dosud neznámého střelce. Zda měl být jejím adresátem, nebo se pouze připletl k vyřizování účtů mezi znesvářenými protivníky, se neví. Jisté však je, že se z postižené LoAnn stala znenadání vdova, která se obávala budoucnosti.

Při kondolenční návštěvě jí jeden z rodinných přátel víceméně naočkoval myšlenku, že by se neměla utápět v slzách, ale raději si nechat transplantovat oční rohovku. Jeho návrh našel kladnou odezvu také u oftalmologa Anthonyho Aldavea, jenž se rozhodl pro okamžitou operaci.

Na váhání totiž nebyl čas. Implantát, jejž v tomto případě své ženě posmrtně poskytl Richard, nesměl být pro podobný účel starší déle než deset dnů. Zákrok dopadl na výbornou. "V nejtemnějším období mého života mi zazářil paprsek světla," uvedla novinářům LoAnn, která se nyní na svět doslova dívá očima zesnulého manžela.